O Miloši Zemanovi víme, že se pokládá za bytostného Evropana. Jako častý host na recepcích pořádaných ruskou ambasádou také naznačuje, že nepatří k těm, co by mezi Evropou a Ruskem chtěli stavět vysokou zeď. Prezident také čelí kritice za to, že má údajně blízko k vládcům v postsovětských republikách asijské oblasti. Zpravidla se totiž jedná o autoritářské vládce. Zeman totiž opakovaně zdůrazňuje důležitost ekonomické diplomacie. Své návštěvy proto směřuje do zemí, které jsou pro některé české podnikatele ekonomicky zajímavé. V listopadu tak byl například v Kazachstánu a Tádžikistánu, v říjnu navštívil Čínu.

Zemanovi kritici poukazují zejména na jeho výroky ve vztahu k Rusku nebo Číně, nebo výroky náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, který v minulosti označil havlovské pojetí zahraniční politiky, jež kladla důraz na dodržování lidských práv, za chybné a škodlivé.

Za svůj postoj je Zeman kritizován řadou politiků a nevládními organizacemi, kterým chybí tradiční důraz české diplomacie na lidská práva. Poukazují především na to, že Zeman se zaměřuje na země s autoritářskými režimy.

Nyní se přidali ke kritice senátoři ze senátorských klubů KDU-ČSL a nezávislí a Starostové a nezávislí

Prezident Miloš Zeman měl být totiž přizván na jednání Senátu, aby vysvětlil své výroky a chování z poslední doby. Navrhly to senátní kluby Starostů a nezávislých a KDU-ČSL a nezávislých. Senát ale tento návrh odmítl.  Oba senátní kluby se proto chystají prezidentu Miloši Zemanovi poslat otevřený dopis, ve kterém chtějí sdělit své znepokojení a nesouhlas s některými projevy a výroky. Zároveň se oba kluby budou snažit, aby Senát na své příští schůzi o návrhu přizvání prezidenta hlasoval znovu.