Kmoníček následně konstatoval, že i přesto všechno, co se v Turecku stalo, by Evropská unie neměla jít Erdoganovi na ruku.
"Erdogan je demokraticky zvolená hlava země, která výkonem své funkce jistou část armády popudila natolik, že si na něj vzala tank. To mi nepřijde jako partner tak silný, že je mu třeba v mnohém ustupovat a přestat mu klást otázky, na které zatím nezazněly odpovědi. Začněme třeba tou, jak 2 745 soudců zorganizovalo puč a jezdilo na tanku. Doufejme, že toho EU bude schopna a neomezíme se jen na slovní podporu nějakých obecných principů demokracie. Turecko je náš spojenec. Jeho prezident jistě také. A proto nám rád odpoví," sdělil Kmoníček.
"Podle turecké vládní verze jistý 75letý klerik, který v zemi dvacet let nebyl, zařídil za pomoci dvou generálů rozstřílení parlamentu tanky a ještě k tomu povstání části armády. Viditelně do toho musel zapojit i více než dva a půl tisíce soudců, které za to obratem zčásti odvolali a zčásti zatkli. Onen klerik – Fetullah Gulen – tvrdí, že pokus o převrat odsuzuje a neplánuje se ani v budoucnu vrátit domů," všímá si Kmoníček s tím, že Erdogan veřejně požádal USA o klerikovo vydání. Jak však Kmoníček podotýká dále, na této historce něco nesedí.
Následně Gulena srovnává s Chomejním, který, ač ve své zemi rovněž desítky let nebyl, dokázal spunktovat íránskou islámskou revoluci. Chomejní se však chtěl do Íránu vrátit a byl naprosto nejpodporovanějším představitelem opozice proti šáhovi. To však Gulen rozhodně v takové pozici není.
"Sám průběh puče ukázal k prezidentově radosti pravý opak. Turci ho hromadně podporují. Toto vysvětlení proběhlých událostí lze tedy považovat za celkem málo pravděpodobné," pomyslel si Kmoníček.
A nastoluje druhou verzi proběhlého puče. "Hluboce rozdělená turecká společnost v ní má stoupající problém se zvyšující se islamizací Turecka a zradou sekulárních myšlenek Kemala Atatürka. Ty v zemi vždy strážila zejména turecká armáda, a proto se na ni také prezident Erdogan zaměřil. Léta probíhajícími čistkami v armádním velení se ji pokusil ovládnout, aby nestála v cestě projektu znovu islamizace Turecka a návratu osmanského impéria," uvádí Kmoníček. Podle něj nyní turecký prezident chystal další vlnu armádních čistek, a tak se vojáci dali do pohybu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
