"Není to udržitelné," řekl Stoltenberg o nepoměru ve vojenských výdajích. Všeobecný závazek aliančních států je to, že budou na armádu odvádět dvě procenta HDP. Tento cíl však neplní většina členů vojenského uskupení včetně České republiky, která vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP. Předseda zahraničního výboru Elmar Brok poznamenal, že je třeba, aby se do obranných výdajů počítaly i peníze, které EU v rámci zlepšení bezpečnosti ve světě vynakládá na nevojenskou pomoc. "Více peněz z národních rozpočtů už asi nedostaneme," dodal.

NATO i Spojené státy v posledních měsících evropské členy aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly

"Nepočítá se s tím, že se hned zítra začne platit více. Nejdříve je potřeba přestat škrtat a začít odvody postupně zvyšovat," řekl Stoltenberg. Dodal, že situace ve světě je nyní "náročnější", proto je třeba finance zvyšovat.

K otázce bezpečnosti aliančních členů prohlásil, že žádná země není přímo vojensky ohrožena, neboť NATO je schopné případné agresory odstrašovat. "Na to se dále soustředíme," řekl.

NATO i Spojené státy v posledních měsících evropské členy aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly. Stoltenbergův předchůdce Anders Fogh Rasmussen mimo jiné loni v dubnu při návštěvě Prahy upozornil Česko, že jeho výdaje na armádu jsou příliš nízké. Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel se loni obrátil na evropské členy NATO s žádostí, aby kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. Více peněz na armádu chce po Evropě i Bílý dům.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.