Poradce premiéra a zkušený kariérní diplomat Bedřich Kopecký, který už sloužil například v Uzbekistánu, Polsku a Kazachstánu a o němž se uvažuje jako o možném nástupci českého velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha, kterému v létě končí mandát, začal svou přednášku historickým exkurzem do éry vlády Stalina, na jehož rozkaz byly na Sibiř a do Kazachstánu deportovány celé národy. „Během jediné noci to bylo 300 tisíc Kurdů v roce 1944. Byli samozřejmě vyhnáni s tím, že v těch čtyřicetistupňových mrazech jich většina zahyne. Kazaši, kteří během druhé světové války hladověli, je však přijímali s otevřenou náručí. Když se dívám, jak někteří vyvolávají hysterie kvůli tomu, že bychom měli přijmout sedmdesát Syřanů, tak se skoro stydím,“ řekl na úvod asi dvacítce studentů.

Situace po rozpadu SSSR

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 země střední Asie podle Kopeckého vůbec nevěděly, co si mají počít se svou samostatností. „Nejdéle váhal Nazarbajev, proto Kazachstán vyhlásil nezávislost až jako poslední 16. prosince 1991,“ řekl dále diplomat. Nazarbajev se podle něj obával vypuknutí chaosu či občanské války právě kvůli velkému množství různých národností v zemi.

Volby v Kazachstánu a devalvace měny

K nedávným předčasným volbám v Kazachstánu pak Kopecký poznamenal: „Je samozřejmé, že tyto volby podle našich měřítek nebyly férové, nebyly spravedlivé a svobodné z hlediska přístupu kandidátů, i když tam vždycky nějací formálně jsou. Zase si ale musíme uvědomit, že kdyby tam svobodné volby možné byly, Nazarbajev by v nich zřejmě dvě třetiny hlasů získal,“ domníval se Kopecký. Autoritářský prezident, který této středoasijské zemi vládne nepřetržitě od roku 1991, získal v těchto volbách rekordních 97,7 procenta hlasů.