Poradce premiéra a zkušený kariérní diplomat Bedřich Kopecký, který už sloužil například v Uzbekistánu, Polsku a Kazachstánu a o němž se uvažuje jako o možném nástupci českého velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha, kterému v létě končí mandát, začal svou přednášku historickým exkurzem do éry vlády Stalina, na jehož rozkaz byly na Sibiř a do Kazachstánu deportovány celé národy. „Během jediné noci to bylo 300 tisíc Kurdů v roce 1944. Byli samozřejmě vyhnáni s tím, že v těch čtyřicetistupňových mrazech jich většina zahyne. Kazaši, kteří během druhé světové války hladověli, je však přijímali s otevřenou náručí. Když se dívám, jak někteří vyvolávají hysterie kvůli tomu, že bychom měli přijmout sedmdesát Syřanů, tak se skoro stydím,“ řekl na úvod asi dvacítce studentů.
Situace po rozpadu SSSR
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 země střední Asie podle Kopeckého vůbec nevěděly, co si mají počít se svou samostatností. „Nejdéle váhal Nazarbajev, proto Kazachstán vyhlásil nezávislost až jako poslední 16. prosince 1991,“ řekl dále diplomat. Nazarbajev se podle něj obával vypuknutí chaosu či občanské války právě kvůli velkému množství různých národností v zemi.
Volby v Kazachstánu a devalvace měny
K nedávným předčasným volbám v Kazachstánu pak Kopecký poznamenal: „Je samozřejmé, že tyto volby podle našich měřítek nebyly férové, nebyly spravedlivé a svobodné z hlediska přístupu kandidátů, i když tam vždycky nějací formálně jsou. Zase si ale musíme uvědomit, že kdyby tam svobodné volby možné byly, Nazarbajev by v nich zřejmě dvě třetiny hlasů získal,“ domníval se Kopecký. Autoritářský prezident, který této středoasijské zemi vládne nepřetržitě od roku 1991, získal v těchto volbách rekordních 97,7 procenta hlasů.
Nazarbajevovi je totiž prý hodně Kazachů vděčných za to, že zemi provedl krizovými devadesátými roky k dnešnímu stavu. Kopecký se zmínil také o značném nerostném bohatství země. „Kazachstán předhonil Austrálii a Kanadu v těžbě uranu, v airbusech je dnes už víc než třicet procent titanu z Kazachstánu,“ řekl a pokračoval srovnáním s Uzbekistánem v HDP na obyvatele. „Kazachstán má na hlavu kolem dvanácti tisíc dolarů, zatímco Uzbekistán zůstal na třech a půl tisících. Startovací podmínky měl přitom Uzbekistán lepší. Je to dané tím, že ekonomická politika Kazachstánu je mnohem liberálnější, umožnila vytvořit střední třídu. A kazašská měna tenge je celkem volně směnitelná, kdežto uzbeckým sumem si můžete tak akorát zapálit cigaretu,“ vysvětlil.
Právě kazašská měna, respektive snaha ji devalvovat v reakci na pokles cen ropy byla podle Kopeckého hlavní motivací k vypsání předčasných prezidentských voleb. Navíc Kazachstán před časem vstoupil do Eurasijského svazu, a je tedy více propojený s rublem.
Pokud Rusové začnou o Krymu, Kazaši neslyší
Následně zkušený diplomat ocenil, že Kazachstán dokázal jak s Ruskem, tak s Čínou uzavřít dohodu o průběhu státních hranic, což se nepodařilo Ukrajině. V souvislosti s ukrajinskou krizí pak uvedl: „Vzhledem k tomu, že Kazachstán má také silnou ruskou menšinu a jeho severní teritoria nebyla vždycky kazašská, už pokud šlo o Gruzii, Kazachstán nikdy nepřistoupil na uznání Jižní Osetie a Abcházie. Jestliže Rusové začnou mluvit o uznání anexe Krymu, Kazaši neslyší. Neustále totiž mají na paměti, že oni by mohli být také na řadě.“
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
