Vyplatilo by se změnit volební systém na většinový?Anketa
„Nezlobte se na mne, já nejsem přeběhlík, já jsem odpadlík a vyobcovaný element, který si potom jenom hledal cestu a usadil se tam, kde mu program byl nejbližší," vysvětloval kdysi Huml na schůzi sněmovny. Podobně tak argumentuje i nyní a přitom je v povědomí lidí veden jako ten, kdo véčkaře zklamal a odešel hájit politiku za jiné stranické barvy.
Nejenom jeho osoba ale vyprovokovala kdysi poslance klubu KSČM k tomu, že podali návrh ústavní novely trestat takzvané přeběhlictví poslanců a senátorů. Podle jejich soudu by totiž zákonodárce mohl přijít o svůj mandát v případě, že by porušil slib, nebo přešel do jiného klubu či jiné politické strany. Vláda se dnes tímto návrhem z pera poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka zabývala, ovšem přijala k návrhu nesouhlasné stanovisko. Kabinet Bohuslava Sobotky totiž soudí, že možná ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by byla v rozporu s jinými částmi Ústavy.
Stejnou normu ovšem podali komunisté již v roce 2013, ale v březnu návrh sněmovna smetla ze stolu hned v prvním čtení.
„S obměnou sněmovny by šance mohly být jiné,“ soudí předkladatel návrhu Stanislav Grospič (KSČM) s tím, že přeběhlictví dle něj „narušuje důvěru lidí v politiku i důvěru fungování ústavního systému“.
Grospič: Problém je aktuální
„Je tady praxe a zkušenost velké části současných parlamentních stran s přeběhlictvím. Myslíme si, že problém je stále vysoce aktuální," řekl Grospič ve středu ráno pro Českou televizi. Podle komunistů chce prý návrh zabránit „výpovědi plné moci" kandidáta vůči voliči při porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Podrobnosti ztráty mandátu by dle něj stanovily jednací řády obou parlamentních komor, odvolání by bylo možné k Ústavnímu soudu.
Za jasný případ nezískaného mandátu od voličů lze podle Grospiče zcela jistě považovat uskupení LIDEM pod vedením Karolíny Peake, které se odtrhlo od Věcí veřejných a drželo dál při životě vládu Petra Nečase i po odchodu VV z kabinetu.
„Uskupení LIDEM velice markantně působilo na politiku tehdejší vlády," připomněl Grospič. Jenže podle Sobotkova kabinetu by platící norma byla v rozporu s jinými částmi Ústavy, hlavně tou částí, která uvádí, že zákonodárci vykonávají mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
S tímto tvrzením pak vřele souhlasí někdejší šéfka LIDEM, bývalá vicepremiérka Karolína Peake a také poslankyně Dagmar Navrátilová, která také zběhla od VV k LIDEM.
Peake: Je to protiústavní
„Obávám se, že je takový návrh protiústavní, že mandát získává každý poslanec volbou v demokratických volbách a nerozhoduje o této volbě, o jeho postavení nějaký stranický sekretariát, ale zkrátka ty hlasy, které dostal od voličů,“ odmítla návrh KSČM pro ParlamentníListy.cz Karolína Peake.
„To, že poslanec odejde ze své původní politické strany, může být zcela s jeho vědomím a svědomím, a to proto, že se třeba jeho politická strana odkloní od ideálů nebo volebního programu, se kterým on za tu politickou stranu kandidoval,“ vysvětlila dále Peake. „Já považuji takový návrh nejen za protiústavní, ale za pravděpodobně neprůchodný v Poslanecké sněmovně,“ zmínila dále rezolutně Peake.
Když prý skupinka poslanců (Karolína Peake, Dagmar Navrátilová, Lenka Andrýsová, Viktor Paggio a premiérův jmenovec Jiří Rusnok, s LIDEM hlasovali také nezařazení poslanci Radim Vysloužil a Martin Vacek) odešla do LIDEM, tak Peake ani dnes nemá z toho pocit, že by právě v té době se nějak hlasitě hovořilo o ztrátě mandátu uvedených.
„Je ale jasné, že vždy politická strana má tendenci tlačit své poslance, nebo bývalé poslance k tomu, aby se svého poslaneckého mandátu vzdali, ale bylo by to v rozporu i se slibem, který poslanec skládá při uvedení do funkce,“ reagovala na to Peake.
S přeběhlictvím se ale v minulosti pokoušely vypořádat Věci veřejné hrozbou vůči svým členům ve formě sedmimilionové pokuty. I přes vysokou sankci to ale rozpadu sněmovní frakce nijak nezabránilo.
„Sankci za porušení tohoto kodexu nelze vymáhat. Ta smlouva byla totiž od počátku neplatná a to právě proto, že ve chvíli, kdy člověk složí poslanecký slib, tak by se dostával do rozporu s ustanoveními, které v té smlouvě jsou. Ta smlouva byla tak před zvolením, ovšem po zvolení ztrácela jakoukoliv efektivitu,“ dodala k tomu Peake.
Byla prý spíše uprchlík
Někdejší místopředsedkyně Věcí veřejných a posléze i místopředsedkyně LIDEM Dagmar Navrátilová si přes to všechno myslí, že nebylo tak úplně od věci, když se tématem vláda zabývala.
Mgr. Dagmar Navrátilová
„Dokonce si myslím, že se tím může zabývat i Parlament. Já ale musím zdůraznit, že jsem vždy říkala, že jsem se nepovažovala za přeběhlíka, ale za uprchlíka, i když toto můžeme považovat za slovíčkaření,“ řekla ParlamentnímListům.cz Navrátilová.
Kdyby takový zákon platil, když ona byla ve VV, tak by samozřejmě prý brala za samozřejmost, že poslanec se vzdá svého mandátu. „Je to ale diskutabilní věc. Toho člověka volí lidé nejenom proto, že kandiduje za nějakou stranu, ale také třeba kvůli jeho jménu. Takže to je věc na diskuzi. Ale určitě bych se k tomu nestavěla vyloženě negativně,“ řekla překvapivě Navrátilová.
„Když jdou ale věci proti vašemu svědomí, tak opravdu máte pocit, že jste vyčerpali všechny prostředky k tomu, abyste to změnili, tak potom člověk udělá to, že poslanecký klub opustí. Ve chvíli, kdy to zákon dovoluje, tak to udělá. Kdyby to zákon nedovoloval, tak bych odešla ze sněmovny. Odešla bych ze sněmovny pravděpodobněji, nežli bych setrvávala v tom klubu s čistým svědomím,“ poznamenala k tomu Navrátilová dále.
Zda ale norma ve formě, jak ji předložili komunisté, může být protiústavní, tak to by přímo netvrdila.
„To je strašně diskutabilní, nevidím to zcela jednoznačné. Já jsem svůj postoj obhajovala, což je zcela logické, na druhé straně beru i argumenty protistrany, že jste byli zvoleni za nějakou stranu a posléze jste ji opustili. Myslím si, že tak není od věci se na toto téma bavit. Možná by se však všeobecně měl změnit volební systém v ČR – volit osobnost jako takovou, která se hlásí k programu nějaké strany. Právě proto se mi stále více líbí systém volby do Senátu,“ dodala Navrátilová.
Huml: Někdy je třeba hlasovat více podle sebe
„Já si myslím, že je dobře, když to vláda nepřijala. Pokud se partaj, v níž poslanec je a byl za ni zvolen, odchýlí od programu, tak poslanec má právo hlasovat podle programu a to, že ho pak některý šéf začne vylučovat ze strany a z klubu – jako se to stalo mně, ale přitom jsem nikdy v partaji u `veverek` nebyl - tak zaplať pánbůh, že tomu tak je, že poslanec tuto volbu má,“ odvětil na dotazy ParlamentníchListů.cz poslanec Stanislav Huml (za ČSSD).
„Pokud má Ústava naplnit to, že poslanci hlasují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak za to pak nemohou být perzekvováni tím, že jim bude odebírán mandát, když se toho budou držet,“ zdůraznil Huml. Prý mu není zcela jasné, proč to KSČM vůbec předložila.
„Já nevím, proč to komunisté dělají. Oni mají zřejmě představu, že to řízení Poslanecké sněmovny a jejích klubů bude více autoritářské, to se týká i samotného hlasování. Já osobně si ale myslím, že někdy je třeba hlasovat více podle sebe než podle nějakého nařízení. To by právě ´demokraté´ měli dodržovat. Jestli to chtějí tlačit směrem, že ve finále se bude hlasovat podle bloků, tak tam ani k tomu nemusí být takový počet poslanců a můžeme to redukovat na to, že tam budou sedět jenom šéfové klubů a ti řeknou: Já mám dvacet hlasů, druhý: Já mám 40 hlasů... Pak ti poslanci by tam byli zbyteční,“ doplnil Huml.
Komunisté asi chtějí s mandátem zacházet jako v padesátých letech
Někdější sociálnědemokratický poslanec Miloš Melčák, který byl 10. února 2007 vyloučen ze strany kvůli tomu, že toleroval druhou vládu Mirka Topolánka, se také vůči návrhu KSČM ošil.
„Tehdy platily určité zákony, Ústava a já jsem to udělal z důvodu velmi vážných, které jsem měl. Historie mi nakonec potvrdila, že jsem jednal správně,“ zdůraznil ale napřed Melčák pro ParlamentníListy.cz na omluvu svého „přeběhlictví“.
„Co se týče ztráty mandátu v případě přeběhlictví, tak si myslím, že stále platí Ústava, která by se ale neměla měnit. Jestli si komunisté myslí, že se vrátí k době, kdy budou s mandátem zacházet tak, jako s ním zacházeli v padesátých letech a podobně, tak mohou být ještě rádi, že je lidi volí,“ zaútočil na návrh KSČM Melčák.
Nejenom Miloš Melčák, ale i Michal Pohanka (původně oba ČSSD) prosluli v lednu 2007 svou nepřímou podporou druhé Topolánkovy vlády, když odchodem z hlasovací místnosti pomohli vládě získat důvěru. Tím v podstatě ukončili sedm měsíců trvající vládní krizi. Následně po vyloučení působili jako nezařazení poslanci podporující vládu.
Pohyb mezi stranami není příliš neobvyklý. Přeběhlíkem byl někdy označován třeba i senátor Vladimír Dryml, který odešel v srpnu 2012 z ČSSD do SPOZ kvůli údajné korupci, kterou je podle něj sociální demokracie prolezlá. Nikdy se netajil svou náklonností k čestnému předsedovi SPOZ Miloši Zemanovi.
Dalším nechvalně proslulým „přeběhlíkem" se stal v roce 2006 Evžen Snítilý, který byl taktéž zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD. Při volbě prezidenta se ale jako příliš loajální vůči své straně neukázal - bez udání důvodu totiž oznámil, že v prezidentské volbě bude volit kandidáta ODS Václava Klause. Za to se od svých kolegů dočkal velké kritiky. Ještě téhož dne byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD. Prohlásil však, že nadále bude nezařazeným poslancem a bude hlasovat stejně jako ČSSD.
Petr Wolf je další z řady poslanců ČSSD, kteří se postavili své straně během volebního období. V současnosti je ale exposlanec hledán orgány činnými v trestním řízení po celém světě pomocí mezinárodního zatykače. Byl totiž pravomocně odsouzený k trestu odnětí svobody na šest let kvůli tomu, že jeho firma zneužila státní dotace.
V návaznosti na údajné výhrůžky opustil Wolf v červnu 2008 poslanecký klub sociální demokracie a vzdal se členství ve straně. Poté obvinil tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka z vydírání při prezidentské volbě. Podle Wolfa mu předseda strany hrozil zveřejněním veřejných závěrů kontroly NKÚ ve Wolfově firmě. Wolf pak do pádu druhé Topolánkovy vlády v březnu 2009 několikrát hlasoval s vládní koalicí.
TOP 09 vznikla na přeběhlících
Termínem politický přeběhlík se v České republice často pejorativně označuje poslanec dolní sněmovny Parlamentu ČR, který byl zvolen na kandidátní listině jedné strany, ale po volbách hlasuje v rozporu se svou stranou nebo přímo vstoupil do jiné. V roce 2009 dokonce tímto způsobem vznikla politická strana TOP 09, když někteří členové KDU-ČSL vystoupili ze své strany a spolu s několika dalšími „přeběhlíky" z ODS založili vlastní politické uskupení.
Ústava ČR tuto praxi nijak neřeší, mandát od voličů dostává ve volbách poslanec, nikoliv strana, za kterou byl zvolen. Částí veřejnosti je však tato praxe považována za neetickou, protože tito lidé mění poměr sil stran ve sněmovně daný demokratickými volbami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
