„Havlismus. Pojem, jenž tolik splývá se servilitou a obdivem vůči všemu nečeskému s devótní službou cizím zájmům, s ponižováním vlastního národa, s šermováním prázdnými a povrchními frázemi a s nekonečným moralistním mudrováním bez schopnosti řešit reálné problémy vlastních obyvatel. A protože nová vláda se ve své koaliční smlouvě rozhodla obnovit tradici havlovské zahraniční politiky, není možné, abychom alespoň v krátkosti neprozkoumali, co to pro nás bude znamenat. V tom plácání o konci zemanovské politiky všech azimutů, o politice podpory lidských práv a demokracie v zahraničí, o přehodnocení politiky vůči Rusku a Číně, o spásonosné EU, o postupu v souladu s NATO a s USA na věčné časy a nikdy jinak, a konečně i o nutném odklonu od Visegrádské čtyřky, ať hledám, jak hledám, žádnou snahu o prosazování českých zájmů nevidím,“ zkonstatoval úvodem Novotný.
A o tématu hovořil právě s exnámětskem ministra zahraničních věcí a exdiplomatem ve Francii Petrem Drulákem.
Ten nejprve hovořil o tom, jak vidí vliv koaliční smlouvy na naši budoucnost.
„To prohlášení, ta slova v koaliční smlouvě jsou spíš takové nostalgické gesto. Tady část lidí si prostě idealizuje devadesátá léta, představuje si je jako jakýsi ztracený ráj... I ti, kteří je zažili, tak často si z toho zachovávají jakési vřelé vzpomínky a zapomínají na ty problematické věci, nebo je ani tehdy prostě neviděli. A ta ikona Václava Havla je takový určitý, řekl bych, prázdný pojem, do kterého si mohou promítat nejrůznější představy. Ale samozřejmě v zahraniční politice jde často o takováto často prázdná moralizující gesta v oblasti lidských práv, která vlastně byla založena na dosti velkém pokrytectví, protože ta lidskoprávní kritika česká byla namířena vůči velmi pečlivě vybraným státům, netýkala se všech lidských práv, netýkala se všech zemí – a samozřejmě si vybírala zase jenom určitá lidská práva. Práva sociální a ekonomická například vůbec neřešila. Takže v tom, myslím si, že když se podívám na to složení té koalice, tak k tomuto pokryteckému přístupu k lidským právům asi budou mít docela blízko, ale řekl bych, že určitý zásadní limit je, že nikdo z nich není Václav Havel, který přes všechny ty svoje, řekl bych, slabosti a limity, byl nějakým způsobem výraznou osobností. A hlavně nejsme v devadesátých letech,“ uvedl Drulák.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
„Tak, v tom byl samozřejmě ten problém, že v té době vlastně byl pojem národního zájmu celkem nepřístupný. To znamená, o národních zájmech se vůbec nemluvilo. Ale řekl bych, že podstatný je ten rozdíl mezi devadesátými lety a dneškem. Za těch dvacet let se hrozně změnilo. A myslím si, že ten svět, kdy ten Západ byl hegemonní, kdy Západ byl centrum toho světa a vypadalo to, že všechny velké otázky politiky už jsou vyřešené, tak tohle období je už dávno pryč,“ odvětil Drulák.
„Neměli bychom se daleko více soustředit na středoevropskou politiku, starat se o vztahy se sousedy, rozvíjet naopak Visegrádskou čtyřku a nesnažit se odklánět od té politiky společné, to znamená snažit se vytvářet společný prostor s těmi zeměmi Visegrádské čtyřky a se sousedy Visegrádské čtyřky a potenciálními členy?“ zeptal se Novotný.
Fotogalerie: - Fialova vláda poprvé zasedala
„Já jsem přesvědčen, že naši sousedi jsou těmi nejpřirozenějšími partnery. Ale koneckonců byl to sám Václav Havel, kdo se účastnil toho prvního setkání Visegrádské čtyřky, tehdy ještě trojky, za Československo, takže z tohohle hlediska je možné, že i ta nová vláda si to vezme jako pokračování v havlovské politice, že se bude věnovat více středoevropské spolupráci. Ale řekl bych, samozřejmě, že my si musíme uvědomit, že ten Západ je dneska v poměrně špatném stavu, řada věcí, která přichází ze Západu, pro nás může znamenat i hrozbu, hrozbu ideologickou, ale nejenom ideologickou, ale i materiální, například ty představy německé o energetice, to je něco, co ohrožuje Českou republiku.
- Více k pořadu ZDE
A my si musíme navyknout na to, že budeme samostatně definovat svoje zájmy, a pokud je budeme chtít prosadit, my budeme potřebovat spojence. A už to nemůže být automaticky někdo, kdo je na západ od nás. Spíš vidíme, že máme spoustu zájmů s těmi našimi středoevropskými sousedy, ale ani s nimi to nebude jednoduché, protože my se skutečně budeme muset naučit to, že občas tomu druhému něco obětujeme, právě proto, abychom získali nějakou výhodu dlouhodobější,“ sdělil Drulák.
„Nemáte pocit, že my vůbec žádnou zahraniční politiku neděláme, natož abychom tedy dělali intenzivní politiku s těmi našimi sousedy. Třeba polská politika, slovenská politika, maďarská politika, z naší strany veškerá žádná,“ podotkl dále Novotný.
Fotogalerie: - Zeman s velvyslanci
„Tak, ono je to trochu dáno tím... já vlastně souhlasím s tím, že česká zahraniční politika je těžko nějakým způsobem pozorovatelná a otázka je, co je vlastně jejím předmětem... Ale ono je to dáno tím, že my vlastně jsme nebyli dlouhodobě konfrontováni s nějakou zásadní hrozbou, nebo s nějakou zásadní otázkou, která by byla za našimi hranicemi. Tím se lišíme od Poláků, od Maďarů a vlastně i trochu od těch Slováků, protože ti všichni mají za hranicemi něco, co je skutečně pálí. My ne. My žijeme v takové zvláštní spokojenosti, že ten svět za našimi humny nás nemusí úplně zajímat a že vlastně to nemusíme řešit a proto jsme tu zahraniční politiku v těch posledních letech hodně zanedbávali,“ dodal Drulák.
Kdyby on byl ministrem zahraničních věcí, pokoušel by se o středoevropskou spolupráci. „A tím bych chtěl říct – jednak jde o posílení V4, ale co je důležité, ta středoevropská spolupráce nemůže zůstat u Visegradských zemí, ten středoevropský region je mnohem širší. On má přesah až k Balkánu. Zahrnuje Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko. To znamená, s těmito státy je potřeba navázat mnohem intenzivnější vztahy a pokusit se skutečně vytvořit společenství, které bude schopno hájit nějaké společné zájmy,“ zakončil Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
