Zkušený zpravodajec popsal zákulisí obsazení Krymu. Teď prý Putinovi stačí čekat, než Ukrajina úplně zbankrotuje

05.04.2014 7:21

POHLED JINAM Zaspaly na Ukrajině tajné služby? Nebo se celá situace odehrála kvůli nedostatku peněz na financování agenturní sítě? Anebo nezaspaly, ale vláda byla k jejich varováním hluchá? Nad tím se zamýšlí exdůstojník české kontrarozvědky, který se při své činnosti specializoval na země bývalého Sovětského svazu.

Zkušený zpravodajec popsal zákulisí obsazení Krymu. Teď prý Putinovi stačí čekat, než Ukrajina úplně zbankrotuje
Foto: hns
Popisek: Přísně tajné, ilustrační koláž
reklama

Jak se zdá, krize na východ od naší republiky nekončí. Jak se ukázalo v tomto týdnu, Spojené státy by prý dokonce mohly do Evropy poslat vojenskou brigádu o síle pěti tisíc mužů. Agentuře Bloomberg to oznámil americký ministr obrany Chuck Hagel. Jde o reakci na vysoký počet ruských vojáků dislokovaných na ukrajinské hranici, kteří se navzdory tvrzení Moskvy stále nestahují.

K tomu lze přičíst fakt, že na východě Ukrajiny navíc tamní proruští radikálové avizují nové demonstrace proti prozápadnímu režimu v Kyjevě, včetně plánované blokády hranic u města Mariupol u Azovského moře. V Moskvě by však měli jednat diplomaté v rámci schůzky ministrů zahraničí postsovětského Společenství nezávislých států (SNS).

Dohady o roli tajných služeb při protestech asi hned neskončí

Důležitou informací z uplynulých dnů je pak určitě i to, že ruské zvláštní služby zadržely 25 Ukrajinců kvůli podezření, že chystali teroristické útoky v Rusku podle instrukcí ukrajinské tajné služby SBU. Oznámila to dokonce ruská polostátní televize NTV. Zatčení Ukrajinců potvrdila i ruská tajná služba, zatímco SBU přípravu teroru popírá. Nutno dodat, že zmiňovaná televizní zpráva o zatčení údajných teroristů a diverzantů z Ukrajiny zazněla krátce poté, co šéf SBU obvinil ruskou tajnou službu FSB, že se 26 jejích agentů podílelo na únorovém masakru v kyjevských ulicích.

„Podle údajů zvláštních služeb se teroristické útoky připravovaly v období od 14. do 16. března v sedmi regionech, včetně Rostovské, Volgogradské, Tverské, Orlovské a Belgorodské oblasti, Kalmycké republice a Tatarstánu. Mezi zatčenými jsou tři aktivisté Pravého sektoru. Už se přiznali, že dostali instrukce od SBU,“ uvedla doslova polostátní televize NTV, která podle ruské opozice často slouží jako nástroj Kremlu k očerňování domácích a zahraničních nepřátel.

Pravdou je, že dohady o roli zpravodajských služeb v celém incidentu putují kuloáry, jak to v takových případech bývá, již celé týdny a v mnoha podobách a verzích. ParlamentníListy.cz se proto zeptaly na názor člověka, který byl léta jejich součástí, navíc člověka, který se specializoval právě na tajné služby bývalého Sovětského svazu.

Když vláda nemá svoji tajnou službu, brzy zjistí, že už vládou není

„Jednoho rána se vláda v Kyjevě vzbudila a zjistila, že již není vládou Krymu. Jak je to možné? No jednoduše. Již staré mudrosloví, pocházející z Číny praví: ‚Vláda, která nemá svoji tajnou službu, se jednoho rána vzbudí a zjistí, že již vládou není.‘ Toto platí také na vývoj událostí na Krymu se všemi svými důsledky. Každý fungující stát na světě disponuje utajenými státními institucemi, které využívá k získávání důležitých strategických informací, které v mnoha případech mají zásadní vliv na důležitá ekonomická, bezpečnostní, politická nebo vojenská rozhodnutí,“ řekl na úvod Roman Soudek, bývalý důstojník BIS.

Právě k němu totiž mířil dotaz, jak nahlíží na to, co dělala ukrajinská kontrarozvědka SBU (Služba bezopasnosti Ukrajiny – rusky, Služba bezpeki Ukrajiny – ukrajinsky) a zda třeba podle jeho pohledu někde nepochybila.

„Kdo chce dělat špionáž, musí mít peníze. Hodně peněz. Alfou a omegou ukrajinských obtíží v celém spektru společnosti je ekonomický kolaps všech hospodářských sfér. A to samozřejmě dopadá také na oblast ukrajinské bezpečnosti. Je na pováženou, jak asi pracuje SBU v zemi, kde státní aparát včetně policie si zcela legálně přivydělává inkasováním úplatků, které se potom přesně rozdělují mezi výběrčími a jejich nadřízenými nebo náčelníky. Každá zpravodajská služba musí využívat agenturní (lidské) zdroje a ty samozřejmě odměňovat. Jenomže jak je asi financována SBU a jak pase své agenty, čím je odměňuje?“ naznačuje směr otázek, které se v tomto ohledu objevují, Soudek.

Vzápětí však dodává, že tyto informace jsou samozřejmě předmětem státního tajemství Ukrajiny a nelze tedy mít zájem na toto téma jakkoli spekulovat.

Bylo na agenturní síť málo peněz?

„Osobně se však domnívám, že ukrajinská kontrarozvědka je hluboce podhodnocena a že svoji zásadní roli v záchraně Krymu prostě nezvládla. Úlohou SBU v celém východním sektoru Ukrajiny mělo totiž být vybudování široké agenturní základny, která by utajeným způsobem získávala informace o separatistických náladách obyvatelstva. Do případných center možného separatismu měla včas infiltrovat spolehlivé osoby – agenty, a prostřednictvím nich tak získávat informace s předstihem a po analýze je předávat vládě pro potřeby včasné reakce,“ naznačil bývalý zpravodajec.

Podle něj dalším veledůležitým úkolem, jenž SBU nezvládla (nebo nebyla vyslyšena) byla instalace takových opatření, která by signalizovala činnost ruské rozvědky FSB.

„Pokud tohle Ukrajina neudělala, je to jednoznačně trestuhodné. Co je ale zcela jasné, je to, že Rusko se nikdy netajilo imperiálním právem na své bývalé satelitní země, které dříve tvořily svazové republiky Sovětského svazu. Proto dalším závažným signálem pro SBU měla být skutečnost, že Vladimir Putin, jako bývalý důstojník KGB, velmi dobře chápe funkci a možnosti své zpravodajské služby FSB. Když k tomu přičteme přítomnost ruské vojenské flotily na Krymu, která jaksi opravňuje Rusko k užívání své vojenské rozvědky GRU v tomto regionu, objeví se další závažný signál, který SBU měla dlouhodobě monitorovat,“ analyzuje slabá místa příslušníků tajných služeb na Ukrajině jejich „kolega" z České republiky.

Možná chybu neudělali zpravodajci, ale vláda byla hluchá

Jak však dodává, nerad by vinil SBU z toho, že spala. „Nevím, zdali skutečně pracovala a informovala svoji vládu, ale třeba nebyla vyslyšena. V každém případě nelze registrovat žádná aktivní opatření ze strany ukrajinské vlády v době předrevoluční a i současné, aby se alespoň pokusila Krym zachránit,“ domnívá se Roman Soudek.

I když je zřejmé, že se dá zvenku, byť i z pozice člověka, který práci ve zpravodajských službách zná, těžko hodnotit, zda docházelo k pochybením, či zda se celý vývoj odehrával pod taktovkou té či oné strany, zcela jistě stojí za uvážení i pohled na roli ruské zpravodajské služby FSB (Federalnaja služba bezopasnosti).

„Ta především dobře věděla, že občané na východní Ukrajině jsou již unaveni z neustálého zdražování základních lidských potřeb a šílené korupce na všech úrovních státních úřadů. Také dobře věděla, že občané východní Ukrajiny jsou sice Ukrajinci, ale hovoří rusky a netají se tím, že za Sovětského svazu jim bylo mnohem lépe. Zřejmě správně tušila, že ze strany SBU jejím informátorům a sympatizantům hrozí jen pramalé nebezpečí,“ poukázal bývalý český zpravodajec na situaci, která mohla dramatickému vývoji událostí zřejmě výrazně napomoci.

Putin mohl jen vyčkávat a věděl, že se dočká

Popsal pak i to, že ruský prezident Vladimir Putin pak mohl čekat jen na vhodný okamžik. A ten podle něj nastal revolučním výbuchem v Kyjevě poté, co Janukovyč splnil Putinův úkol – tedy odmítl podepsat asociační dohodu o přistoupení Ukrajiny k EU.

„Nyní nastala situace, kdy politikům státní exekutivy již nešlo o rozhoupaná křesla ve svých úřadech, ale doslova o krky. A v takové situaci se jen těžko operativně reaguje na další politickou krizi v případě referenda na Krymu. Pokud toto referendum bylo zorganizováno a načasováno prostřednictvím agentů FSB, bylo by to zcela pochopitelné a logické. Referendum, byť protiústavní, proběhlo a přesně splnilo to, co Vladimir Putin potřeboval: Sdělilo totiž světu, že jsou zde lidé, kteří se cítí být Rusové a chtějí být včleněni do ekonomicky silnější Ruské federace. A hlavě je jich zde více jak devadesát procent! To totiž ospravedlnilo vlastní vojenskou anexi Krymu ruskými jednotkami, kterou Putin vlastně jen osvobodil své soudruhy,“ konstatoval dále Soudek pro ParlamentníListy.cz.

A tak se stalo, že Ukrajina přišla o část svého území. A to území, které je jedním z nejvýznamnějších částí Ukrajiny, protože oblast Krymu je turisticky velmi atraktivní. „Dále také Ukrajina ale asi přijde o poplatky za pronájem území pro černomořskou flotilu Ruské federace. A co na to Vladimir Putin? Především získal několik milionů voličů. V Ruské federaci mu tleská celý národ a celému světu charismatický bývalý důstojník KGB předvedl, jak jinak lze také použít tajnou službu kromě čtení novin,“ řekl Soudek. Podle něj z toho vyplývá velmi zřejmě, že ani současnou FSB není dobré podceňovat, což Vladimir Putin přímo ukázkově nyní předvedl.

Není třeba rachotit zbraněmi. Lidé na Krymu si polepší…

„Když odstřihl Ukrajinu od poplatků za pronájem flotily u Černého moře, bude teď s největší pravděpodobností Putin v klidu čekat na státní bankrot Ukrajiny a její žádost o včlenění zpět do svazku Ruské federace. Nebude rachotit zbraněmi, protože dobře ví, že dříve nebo později se dočká. Zbytku Ukrajiny totiž nabídne levné energetické zdroje, na kterých je Ukrajina závislá. Pomohou mu také nově včlenění občané z Krymu, kteří si polepší na důchodech a úředníci ve státní správě na platech. To totiž má být až trojnásobné polepšení. Pokud dodáme, že se EU sice snažila Ukrajině pomoci, ale pomoc podmínila zdražením plynu o 50 procent, je jisté, že z toho vyplývá vysoké riziko a pravděpodobnost nastartování nové vlny občanské neposlušnosti…“ naznačuje ovšem i další možný vývoj událostí bývalý příslušník české kontrarozvědky.

Podle něj Ukrajině můžeme v těchto chvílích jen přát politickou a ekonomickou stabilitu, a aby se svoji kontrarozvědku SBU naučila pořádně používat.

Zároveň pak dodal, že pro Putina se situace vyvíjí velmi dobře, jelikož případných sankcí se nebojí.

„Dobře si uvědomuje, že jakákoliv drastická sankce by především otřásla druhou stranou. Jistě se velmi usmíval, když mu byla doručena dešifrovací správou FSB svodka z agenturních zdrojů v západní Evropě, ze které si přečetl, že další kolo sankcí postihne mimo jiné také druhého zástupce náčelníka železniční stanice v Norilsku, velitele hasičů v Omsku, prvního náměstka ředitele centrální jídelny v Jaroslavli a kulturního referenta Aeroflotu v Novosibirsku. Všem bude ze strany EU odepřen vstup do EU. Na základě osobní intervence Angely Merkel byl ze seznamu sankcionovaných vyřazen vrátný z Kremlu, protože Německo si nemůže dovolit opravdu rozzlobit pana Putina,“ uzavřel s nadsázkou Soudek svůj pohled na to, co se děje na východ od nás – na Ukrajině a Krymu – kam se v posledních týdnech soustředí pozornost celého světa.

Kdo je Roman Soudek?

Nastoupil v roce 1991 do tehdejšího Úřadu ochrany a demokracie, z BIS odcházel v roce 1998. Fungoval v takzvaném zakonspirovaném zvláštním režimu. Od roku 1993 za fungování Stanislava Devátého v čele služby pracoval v operativě na úseku odhalování aktivit zpravodajských služeb bývalého Sovětského svazu, tedy úseku aktivit rozvědky FSB a Služby bezpečnosti Ukrajiny.

Odcházel, jak sám říká, po neshodách kvůli neprofesionálnímu řízení služby, s kterým se musel denně při své práci potýkat. Při jednom konfliktu nasadil proti svým dalším kolegům z českobudějovické expozitury BIS odposlechy, protože zjistil, jak se někteří z nich prý snažili profesně zlikvidovat jeho nadřízeného. Odposlechy sice ani nevyužil, záznam nepořídil, ale věc se přesto provalila. Byl postaven mimo službu ještě s dalším kolegou a svým nadřízeným. Cesta těchto tří mužů ze zpravodajství pak vedla poměrně trnitě. Jeden z nich šel po incidentu pást krávy, další měnit pneumatiky a třetí (původně ředitel expozitury) se stal posilou jihočeských technických služeb jako popelář.

Všichni se soudili, soud zhruba po dvou letech vyhráli a byla jim i finančně kompenzována veškerá újma, ke které přišli. V současné době Soudek pracuje v Rakousku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ruský pohled na kauzu Koněv: I u nás víme, že s památníky to může být složité. Ale plánovat kvůli tomu vraždu tří starostů?

19:51 Ruský pohled na kauzu Koněv: I u nás víme, že s památníky to může být složité. Ale plánovat kvůli tomu vraždu tří starostů?

Agent s ricinem. Podle českých médií to je čtyřiatřicetiletý ředitel Ruského střediska vědy a kultur…