Zle Babišovi: Fridrichová vytáhla na lavičku celebritu prvního řádu

08.02.2021 7:03

Ústavní soud České republiky minulý týden zrušil ty části volebního zákona, které zvýhodňovaly velké strany, v současnosti především hnutí ANO, na úkor stran malých. Premiér Andrej Babiš (ANO) takřka okamžitě na Ústavní soud tvrdě zaútočil. Přidala se k němu i ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Marie Benešová, která spekulovala, co ústavní soudci dostali slíbeno za své jednání. A v tu chvíli už se neudržel ani předseda soudu Pavel Rychetský, ani expremiér Petr Pithart, který se důrazně ozval.

Zle Babišovi: Fridrichová vytáhla na lavičku celebritu prvního řádu
Foto: Repro Facebook
Popisek: Nora Fridrichová s odznáčkem hnutí Pulse of Europe

Anketa

Mělo by Česko nasadit ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením orgány EU?

92%
8%
hlasovalo: 14311 lidí

Soudci Ústavního soudu minulý týden zasáhli do volebního zákona a zrušili části, které zvýhodňovaly velké strany, v současné situaci především hnutí ANO, před stranami malými. Zatímco hnutí ANO v posledních volbách potřebovalo k zisku jednoho poslaneckého mandátu 19 tisíc hlasů. V případě hnutí STAN to bylo 43 tisíc hlasů.  

„Středa dopoledne. V České republice právě vybuchla politická bomba,“ zaznělo k tématu v pořadu České televize 168 hodin moderátorky Nory Fridrichové

Jako každý závažný nález Ústavního soudu bude i tento nález budit vášnivé reakce, ale musíme ho vnímat v tom dlouhém časovém sledu posledních dvaceti let, kdy se u nás největší strany snažily ohnout volební systém ke svému prospěchu a v tomto ohledu já ho vnímám jako nápravu ústavního pořádku,“ poznamenal k tomu profesor Jiří Přibáň, teoretik práva z Cardiff Univerzity ve Velké Británii.

Politolog Tomáš Lebeda však soudcům vyčinil, že rozhodli jen 8 měsíců před volbami.

„V podstatě jen 6 měsíců před tím, kdy musí být znám volební systém. Ústavní soud si nechá víc jak 3 roky na rozhodování a stranám pak dá půl roku. Tak to prostě v pořádku není,“ uvedl Lebeda.

V reportáži pořadu 168 hodin zazněla také slova šéfa hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše, který na ústavních soudcích nenechal nit suchou. Záměrně zaútočil jmenovitě i na předsedu soudu Pavla Rychetského.

„Nevěřil jsem, že je v České republice možné zneužít právní systém takovým způsobem, který bortí ústavní systém naší země,“ vypálil šéf hnutí ANO s tím, že Ústavní soud s volebním zákonem neměl dvacet let žádný problém. Až teď.

„Ještě víc šokující je, že na Ústavním soudu ležela tato stížnost tři roky, tři roky a nikdo se jí nevěnoval,“ rozčiloval se Babiš. Hřímal, že soud mohl předejít této krizi, kdyby rozhodoval rychleji. „Ústavní soud rozhodl pozdě, až po vyhlášení termínu voleb,“ rozčiloval se dál Babiš.

 „Je to jasné. Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce. Opakovaně hodnotí aktivní politiky. Snaží se aktivně ze své pozice ovlivňovat výsledky voleb. Všichni jsme viděli, že na mě útočí v médiích a ze své pozice neadekvátně vstupuje do veřejného prostoru,“ posunul Babiš tiskovou konferenci do roviny osobního souboje s Pavlem Rychetským.

Narážel na bilanční rozhovor Rychetského pro Českou televizi, ve kterém Rychetský konstatoval, že si po roce 1989 neuměl představit, že ve svobodné zemi jednou bude premiérem někdo jako Babiš, to jest klasický komunistický kádr z předlistopadové éry a spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti.

„Na rozdíl od pana Rychetského a ostatních ústavních soudců, já jsem byl zvolen ve svobodných demokratických volbách. Voličům skládám a budu skládat účty a nesedím 18 let na jedné židli jako pan Rychetský,“ metal blesky Babiš.

Soudce obvinil, že uvrhli Česko nezodpovědně do politické nestability. Hrozí podle něj, že napříště už nevznikne žádná stabilní vláda. Babiš věštil Česku politický chaos.

Nakonec ještě jednou udeřil přímo na Rychetského.

„Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal politickou dohodu s hnutím STAN o své prezidentské kandidatuře v roce 2023. Hnutí ANO vyhrálo volby v roce 2017 podle pravidel, které stanovili jiní. A naším cílem je vyhrát volby znovu, ať budou pravidla jakákoliv,“ řekl Babiš.

„Je to vůbec poprvé, co premiér země zaútočil na předsedu Ústavního soudu,“ zaznělo k tomu v ČT.

„Trochu mně vadí a dokonce ne trochu, ale moc, když to je vlastně útok na mých 14 kolegyň a kolegů na soudu, protože z nich dělá těmi svými výroky jakési mé loutky, mohu vás ubezpečit, že to žádné loutky nejsou,“ ohradil se předseda Ústavního soudu před kamerami.

Již poněkolikáté také důrazně odmítl, že by se chystal kandidovat na prezidenta.

„Takové fámy a spekulace, že budu kandidovat na prezidenta, se poprvé objevily už v době, kdy končil druhý mandát pana prezidenta Václava Havla. V té době jsem to odmítal. Opakovaně jsem to odmítal. A už mně připadá až trapné znovu opakovat, že vůbec netoužím, dokonce nechci být prezidentem,“ zdůraznil.

Profesor Jan Kysela z Univerzity Karlovy, expert na ústavní právo, konstatoval, že útok premiér na Ústavní soud rozhodně nepomohl k posílení důvěry veřejnosti k této instituci.

Již zmíněný Jiří Přibáň zašel ještě dál.  

„Ten dopad je naprosto děsivý a destruktivní, protože se tu jinými slovy říká - všichni jsou zkorumpovaní, všichni jsou lumpové, všichni nějakým způsobem porušují zákon a sledují jenom vlastní zájmy. Je to útok na mozek a srdce ústavní demokracie,“ poznamenal Přibáň.

K předsedovi vlády se přidala také ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta sice nevolila tak ostrá slova, ale spekulovala, co asi ústavní soudce motivovalo k tomu, že rozhodli tak, jak rozhodli.

„No a samozřejmě to vzbuzuje další otazníky, že, no. Co je za tím, co komu kdo se zavázal, kdo komu co slíbil. To samozřejmě s sebou nese. Já se k tomu blíž vyjadřovat nebudu, protože Ústavní soud je naše vrcholové těleso, jeho rozhodnutí máme respektovat, ale těžko taky na to hledám slova, protože v podstatě to udělá chaos na naší politické scéně. Takhle to vidím. Ale může to být kupodivu i kontraproduktivní, jestli tím někdo něco zamýšlel,“ řekla Marie Benešová Deníku N. 

„Soudci jsou jenom lidi, chtějí někteří opakovat mandát také,“ dodala členka vlády a začala se smát. „Já samozřejmě žádný důkazy nemám, ale takhle funguje život,“ dodala.

Později svá původní slova zlehčovala a konstatovala, že rozhodnutí ústavních soudců respektuje.

Svým vyjádřením zvedla ze židle expremiéra a bývalého předsedu Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL). 

„Předhazuje ústavním soudcům, co za to dostanou. To jsou věci, které se prostě neříkají, protože se nikdy nedají dokázat, ani vyvrátit, ale zanechají vždycky nějakej smrad. A jsou to, když jsem řekl sprosťárny, tak jsem to nepřehnal,“ rozzlobil se Pithart.

Před zrušením částí volebního zákona varoval soudce také prezident Miloš Zeman, který vyhlásil volby do Sněmovny již v prosinci loňského roku, tedy deset měsíců před volbami. Běžně se to dříve dělo přibližně sto dní před volbami. Zákon prezidentovi nenařizuje, kdy smí nebo nesmí vyhlásit volby, ale politolog Jiří Pehe vyslovil názor, že prezident možná vyhlásil volby takto neuvěřitelně brzo, aby soudce pohnul k tomu, aby části volebního zákona nerušili.  

„Obávám se, že i to samotné vyhlášení voleb 10 měsíců před volbami, což je zcela bezprecedentní, že bylo vlastně důsledkem úvahy, že je třeba zabránit tomuto rozhodnutí Ústavního soudu,“ poznamenal Pehe.

Zcela jiný pohled na celý problém nabídl právník Pavel Hasenkopf, někdejší poradce exprezidenta Václava Klause. Podle jeho názoru bere 23 senátorů, kteří se dovolávali zrušení částí volebního zákona, Ústavní soud jako třetí komoru parlamentu a vůbec se za to nestydí.

Na sociální síti Facebook citoval část z nálezu soudu, konkrétně odůvodnění navrhovatelů, aby vysvětlili, že jejich podání návrhu není velmi podobné dřívějšímu návrhu Ústavního soudu.

„Část dříve vydaných názorů (ÚS) se může pod prizmatem času ukázat jako nepřiléhavá. Odpovědi na otázky ústavnosti napadených ustanovení nelze podle navrhovatelů chápat jako setrvalou danost, ale jak uvádí dokonce sám citovaný nález (z roku 2000), ‚nutno jej chápat a vykládat ve spojitosti s nevyhnutelností procesu stálých změn, s oscilováním na různých dílcích plynulého kontinua‘. Měl-li by být návrh označen za nepřípustný (protože je res iudicata), jednalo by se podle navrhovatelů o omezení případného aktuálního většinového názoru v plénu Ústavního soudu...,“ citoval Hasenkopf senátory, kteří byli právě navrhovateli.

Tuto citaci následně Hasenkopf přeložil do běžné řeči a vysvětlil, že to tedy prý znamená, že to, co je protiústavní nyní, nemusí být protiústavní zítra. Prý stačí, když se změní složení Ústavního soudu. „Horší vhled do svého myšlení navrhovatelé těžko mohli podat, oni opravdu berou Ústavní soud jako třetí parlamentní komoru a ani trochu se za to nestydí, vlastně ani netuší, že by si za to měli vlepit každý pár facek,“ rozhořčil se exporadce prezidenta.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …