Do auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dorazilo včera odpoledne několik desítek studentů poslechnout si slova ekonoma Milana Zeleného. Ten hned v úvodu svého vystoupení řekl, že to, co dnes nazýváme krizí, je spíše společenská transformace. Příkladem takové proměny podle něj je, když se třeba agrární společnost měnila na industriální.

Proti transformacím bojovat nelze

„Šlo o dlouhodobý proces, ve kterém probíhala celá řada krizí. Proti transformaci se nedá bojovat. Transformace je silnější než my všichni a než naše vlády, stát nebo podniky. Proti krizím se však bojovat dá a také se dost náruživě bojovalo. Vznikla americká revoluce, deset let po ní francouzská, ale přesto všechno utrpení se začala prosazovat průmyslová společnost. Hlavním hnacím motorem byla potřebná přeměna ekonomiky,“ řekl studentům Zelený.

Poté jsme si podle něj prošli několika dalšími transformacemi. „Průmyslová společnost se po druhé světové válce začala měnit na společnost služeb. To byla transformace, která přinesla počítače, internet a další věci. Nyní procházíme další proměnou. Po pěti letech této takzvané krize nás čekají nejméně další tři podobné čtyři roky. Společnost se tedy posouvá od globalizace k relokalizaci, po selhání globálních řetězců se vrací k lokálním výrobám, lokálnímu zemědělství a dochází k politickému sebeuvědomění, které se projevuje celkovou nedůvěrou vůči politické sféře a demokracii, která je založena na určitých demokratických předpokladech jako třeba existence stran a stranických ideologií,“ vysvětlil ekonom.