Ve svém článku v internetovém Deníku Referendum Patočka zdůrazňuje, že jednou z nejdůležitějších otázek, kterou by si voliči měli před volbami položit, je ta, zda chtějí, aby vládu sestavovala Česká strana sociálně demokratická, anebo trio Miroslav Kalousek, Andrej Babiš a Martin Kuba.
Volby by podle jeho názoru měly být především střetem parlamentní opozice s dosluhující parlamentní většinou, přičemž ve zdravé stabilizované demokracii by právě tento střet byl osou předvolebních debat. „Zvláště po zkušenosti s vládou tak otřesnou, jakou byla vláda Petra Nečase, by jakýkoli jiný výsledek než relativně výrazná většina dosavadní parlamentní opozice byl mimořádně varovnou známkou rozpadu systému české stranické politiky,“ míní a zároveň varuje, že taková možnost skutečně hrozí.
- TÉMA: Předčasné volby
Domnívá se totiž, že vinou nárůstu celkového znechucení nad politickou situací i směřováním země se spontánně mohutně rozšiřuje ochota české politické veřejnosti experimentovat s nevyzkoušenými populistickými projekty. Naštěstí prý protofašistický Úsvit přímé demokracie pod vedením Tomia Okamury takovou hrozbu už nepředstavuje.
„Kdyby se snad měl ve sněmovně ocitnout, a to třeba nějakou souhrou strašlivých hříček osudu i v početnějším zastoupení, budeme vědět, že už se – aspoň politicky – konečně přibližujeme Řecku, jímž nás tak věrohodně Kalouskova předvolební kalkulačka děsila v roce 2010,“ opírá se kriticky do tohoto hnutí a ironicky dodává: „S řeckým fašistickým Zlatým úsvitem by Okamurovy šiky mohly směle založit nějakou hnědou internacionálu, ale nakonec tentokrát snad zůstanou stejně okrajovým fenoménem jako hvězdná pěchota Jany Bobošíkové (a Václava Klause).“
Reálné nebezpečí nástupu populismu tak v současnosti podle Patočky zosobňují dvě jiné postavy, Andrej Babiš a Miloš Zeman. A oba prý jiným způsobem.
Babiše viní zejména z toho, že korumpuje a křiví české prostředí ještě předtím, než se vůbec stihl k moci dostat. Bývalý komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek o něm přibližně před rokem napsal: „Neříká totiž nic jiného než to, co Pepa Tvaroh u piva.“ A v současnosti, jak Patočka podotýká, se on sám stal Pepou Tvarohem. Ovšem nejhorší je prý fakt, že o tom žádný novinář ze zmíněného listu už nenapíše, protože prostě nemůže.
Babiš je nebezpečný fenomén
„Babiš představuje zvlášť nebezpečný fenomén ve vývoji české oligarchie. Její klasičtí představitelé jako Babiš, Bakala, Kellner se během katastrofálně zpackané transformace po roce 1989 dopracovali k ohromným majetkům a těží z hrubě nespravedlivého – nejen sociálně, ale i politicky – systému, který zde vznikl,“ myslí si Patočka. A skupování médií je tak dle jeho slov racionální strategií oligarchů, jak svá nelegitimní privilegia bránit před svobodnou debatou demokratické politické veřejnosti.
Šéfredaktor Deníku Referendum také varuje před osobnostmi, které v případě volebního úspěchu s sebou do Poslanecké sněmovny Babiš přivede. Ty totiž podle něj na jedné straně účastí na jeho hrůzu vzbuzujícím podniku píší jednu z nejrozpačitějších kapitol svých životopisů, na straně druhé ovšem, zůstanou-li věrny svým životním zásadám, dříve či později se nutně s oligarchovými intencemi ocitnou v konfliktu.
„České pravici nelze přát než to, aby TOP 09 a ODS, které jsou na rozdíl od Babišova politického fimfárum alespoň stranami, odrazily jeho nástup. To se jim však nejspíše nepodaří a mohou si za to samy, hrůzostrašným způsobem svého vládnutí. Kéž by si tedy odnesly aspoň tuto lekci,“ doufá.
Zeman je technokrat napojený na kmotry
Za nositele krajně nebezpečného populismu považuje Patočka i prezidenta Miloše Zemana. „Nástroji jeho politického působení jsou jednak jeho osobní strana, což by nevadilo, a jednak pátá kolona jeho spojenců uvnitř ČSSD, což je věru prekérní, neboť jejich primární loajalita není k zájmům vlastní strany, nýbrž k zájmům Hradu a zájmům osobním,“ ukazuje do řad sociálních demokratů.
Ing. Miloš Zeman
Zeman v řadě programových věcí se sociální demokracií souzní. To však podle Patočky nic nemění na tom, že se jedná o technokrata, bez pochopení pro občanskou společnost, význam vzdělávací, kulturní či ekologické politiky, ale zejména bez špetky pochopení pro potřebu kultivace politiky jako celku. „To mít ani nemůže, jsa obklopen lidmi se stejnými vazbami na oligarchy, kmotry či exekutorské mafie, jimiž se vyznačovaly pravicové vlády,“ rýpá do nejbližších spolupracovníků prezidenta.
Svou kritikou však nešetří ani samotného Zemana: „Jádro politické praxe skutečně činí Zemana bližším Kalouskovi nežli Sobotkovi a jeho rétorika plná prázdných slibů jej zase sbližuje s Babišem. Pokud o sobě zemanovci nedávno někde prohlásili, že jsou pravicová strana, v tomto tkví racionální jádro takového výroku.“
Hlavním tématem nadcházejících voleb je podle jeho slov otázka, zda se podaří odrazit nástup populistů. „Tomu lze dnes čelit jedinou cestou: snahou o to, aby byl volební výsledek ČSSD co nejlepší. A snahou o to, aby se díky preferenčnímu hlasování na jejích kandidátkách dostalo do sněmovny co nejvíce osobností schopných věrohodně a důsledně hájit sociálně-demokratický program,“ oslovuje čtenáře svého listu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
