Známý profesor z Anglie: Západ vůbec nic nepochopil. Zde je pravda o tom, co chce Putin na Ukrajině

01.07.2014 11:20

Profesor z University of Kent Richard Sakwa se ve své analýze publikované na stránkách think tanku Valdai Clubu zamýšlí nad motivací a ambicemi Ruska v současné konfliktní situaci s Ukrajinou. Upozorňuje zejména na to, že Rusko je neprávem líčeno západními médií a politiky jako hlavní strůjce napjaté situace na východě země.

Známý profesor z Anglie: Západ vůbec nic nepochopil. Zde je pravda o tom, co chce Putin na Ukrajině
Foto: RussianMind
Popisek: Staronový ruský prezident Vladimir Putin

Podle Sakwy je zřejmé, že pohled Ruska na Ukrajinu se měnil v souvislosti s dramatickými údálostmi, které region zasáhly. Vyjmenovává přitom především demonstrace, které svrhly prezidenta Viktora Janukovyče, podpis asociační dohody s EU, anexi Krymu a násilnosti v oblasti Donbasu. Rusko podle jeho názoru reagovalo adekvátně na situaci a postupovalo od začátku promyšleně a logicky.

„Promyšlené strategii se snad vymyká pouze anexe Krymu, kterou lze považovat za poněkud naštvanou reakci na jednání Kyjeva. Jinak se prezident Vladimir Putin realisticky držel od začátku až do konce svojí linie. Rusko nepodporovalo referendum o nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky. Stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a bez problémů uznalo legitimitu nově zvoleného prezidenta země Porošenka," jmenuje konkrétní kroky ruské zahraniční politiky Sakwa.

„Západní média i politici se přitom pouštěli do často fantaskních obvinění týkající se plánů na rozšíření Ruska o další území nacházející se v oblastí. Např. podle generála Philipa Breedlova chtěli Rusové rozšířit národnostní nepokoje i do dalších bývalých sovětských svazových republik. Výše zmíněný generál ani nikdo jiný však nedokázal svá odvážná tvrzení podložit jediným důkazem," vyjadřuje své pochybnosti o postojích Západu Sakwa.

Ruské strategie týkající se Ukrajiny se přitom podle Sakwy od 90. let minulého století nezměnily. „Rusko chtělo od začátku udržet svého souseda mimo západoevropké struktury, včetně NATO. Za Medveděvovy éry v čele země probíhala spolupráce s Barackem Obamou bez větších problémů a nikoho ani nenapadlo otevírat téma členství Ukrajiny v NATO. A to ani přes ruský vojenský zásah v Gruzii," píše Sakwa.

Celý článek v angličtině čtěte ZDE.

Sakwa je nicméně přesvědčen, že přibližně od roku 2008 začali být Rusové vůči snahám o rozšiřování vlivu NATO a EU směrem k jeho území více podezřívaví. „Všechni noví členové Evropské unie byli již zároveň i členy NATO. Vzájemné asociační dohody kladly důraz vedle ekonomických témat také na otázky bezpečnosti. Všechny tyto země byly v podstatě přinuceny i v byznysu orientovat se na Západ. Utrpěly tak i ruské obchodní zájmy," připomíná Sakwa.

Rusko nikdy nemělo nic proti svobodné a prosperující Ukrajině. Problém však nastal ve chvíli, kdy bývalý ukrajinský prezident Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, což následně vzbudilo protiruské nálady v zemi. „Rusové nechápali, proč si musí Ukrajinci vybírat mezi Západem a Ruskem. Nerozuměli tomu, proč by Ukrajinci nemohli i nadále spolupracovat s oběma stranami," objasňuje Sakwa postoje Ruska.

Moskva se podle Sakwy snažila na hrozící nebezpečí přímo i nepřímo upozorňovat i Janukovyče, který je podle něj západními médii a politiky vykreslován jako velký přítel Putina. „Podle těchto nesmyslných názorů oba dva spojuje zejména snaha uchránit své kleptokratické režimy před demokratickými změnami. Oba dva si ve skutečnosti nebyli nijak blízcí. Putin je pragmatik a mnohem raději obchodoval s bývalou ukrajinskou premiérkou Tymošenko, se kterou se přitom mimo byznysu těžko na něčem shodne," odhaluje vzájemné vztahy mezi oběma politiky Sakwa.

„Argument, že Janukovyče a Putina spojovala snaha o udržení autokratických režimů, používají i ruští liberálové. Ti zcela mylně dodávají, že Putin se obával demokratizace Ukrajiny, protože takové tendence by mohly negativně ovlivnit i jeho režim. Podobné myšlenky však jen ukazují, že tito lidé vůbec nepochopili, jak funguje politický i společenský systém v Rusku. Běžní Rusové i politici si naopak přejí, aby Ukrajina prosperovala a byla jednotná. Zcela oprávněně však požadují, aby cesta, po které se tato země vydá, nebyla pouze protiruská," píše v závěru Sakwa.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

5:00 Blanárova schůzku se „zakázanými“ médii. Co padlo za dveřmi? Analytik zná odpověď

TÝDEN V MÉDIÍCH Petr Fiala neměl žádné kmotry v pozadí, nikdo mu zadarmo nic nedal a musel se adapto…