„Putinův hlavní argument pro anexi Krymu je postavený na vodě. Krym totiž nebyl součástí Ruska od nepaměti, jak tvrdí ruský prezident a ostatní ruští politici. Rusko sice i v minulosti hrálo na Krymu svoji roli, ale pouze v krátkém časovém období. O budoucnosti poloostrova by měl především rozhodnout samotný krymský lid, nikoli Moskva," píše Andrej Zubov, který působil v moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů, než o své postavení přišel v důsledku proukrajinských postojů.

„Pokud by byla pravdivá tvrzení Kremlu, že na Krymu dochází ke genocidě etnických Rusů, měly by být k řešení takové situace využity nástroje OSN. Ale na Krymu k ničemu takovému nedocházelo. Ani z historického hlediska se nedá říci, že by byl Krym vždy ruský. Součástí Ruska se stal až v roce 1783, kdy byl k naší zemi připojen v důsledku krvavé války," popisuje Zubov.

V důsledku ruské okupace podle informací Zubova klesla zdejší populace pětinásobně a mnoho muslimů bylo přinuceno konvertovat ke křesťanství. „Přibližně do třicátých let minulého století nařizovali muslimové svým dětem, aby se staraly o křesťanské hřbitovy, protože na nich bylo pohřbeno mnoho jejich předků," tvrdí Zubov.