Summit EU, který se konal minulý týden v Bruselu, měl řešit klíčovou otázku podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Merz jako silný zastánce využití zmrazených ruských aktiv navrhoval tzv. „reparační půjčku“ v hodnotě až 201 miliard eur, která by recyklovala ruské centrální bankovní rezervy zmrazené už od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tento plán měl sloužit jako reparace pro Ukrajinu a posílit autonomii Evropy vůči Rusku. Nicméně návrh narazil na odpor ze strany Francie a dalších zemí, včetně Itálie pod vedením premiérky Giorgie Meloniové, která ho kritizovala.
Macron zradil Merze a chce jednat s Putinem
Podle diplomatických zdrojů Macron sehrál klíčovou roli v potopení Merzova plánu. Francouzský prezident se spojil s Maďarskem Viktora Orbána, s Belgií, s Českem a Slovenskem, aby zajistil schválení „Plánu B“ – společného půjčování z rozpočtového prostoru EU v hodnotě 90 miliard eur pro Ukrajinu, bez přímého využití ruských aktiv.
Tento krok přišel po intenzivních jednáních, během nichž Macronovi poradci spolupracovali s maďarskými protějšky a přesvědčili Orbána, aby návrh nevetoval. Pět evropských lídrů, k nimž patří Orbán, belgický premiér Bart De Wever, český premiér Andrej Babiš, slovenský předseda vlády Robert Fico a Italka Meloniová, to dokázali jen díky tomu, že se Francie přidala k jejich plánu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.


