Summit EU, který se konal minulý týden v Bruselu, měl řešit klíčovou otázku podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Merz jako silný zastánce využití zmrazených ruských aktiv navrhoval tzv. „reparační půjčku“ v hodnotě až 201 miliard eur, která by recyklovala ruské centrální bankovní rezervy zmrazené už od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Tento plán měl sloužit jako reparace pro Ukrajinu a posílit autonomii Evropy vůči Rusku. Nicméně návrh narazil na odpor ze strany Francie a dalších zemí, včetně Itálie pod vedením premiérky Giorgie Meloniové, která ho kritizovala.
Macron zradil Merze a chce jednat s Putinem
Podle diplomatických zdrojů Macron sehrál klíčovou roli v potopení Merzova plánu. Francouzský prezident se spojil s Maďarskem Viktora Orbána, s Belgií, s Českem a Slovenskem, aby zajistil schválení „Plánu B“ – společného půjčování z rozpočtového prostoru EU v hodnotě 90 miliard eur pro Ukrajinu, bez přímého využití ruských aktiv.
Tento krok přišel po intenzivních jednáních, během nichž Macronovi poradci spolupracovali s maďarskými protějšky a přesvědčili Orbána, aby návrh nevetoval. Pět evropských lídrů, k nimž patří Orbán, belgický premiér Bart De Wever, český premiér Andrej Babiš, slovenský předseda vlády Robert Fico a Italka Meloniová, to dokázali jen díky tomu, že se Francie přidala k jejich plánu.
Ing. Andrej Babiš
„Byl to mistrovský kousek od Macrona. Zradil Merze a ví, že za to bude muset zaplatit. Je ale tak slabý, že neměl jinou možnost, než se přiklonit na stranu Giorgie Meloniové,“ řekl vysoce postavený diplomat EU.
Tento vývoj představuje významný obrat v dynamice francouzsko-německých vztahů, které tradičně pohánějí evropskou integraci. Merzova vláda přinesla do Berlína novou asertivitu, včetně silnější podpory Ukrajině a transatlantickým vztahům.
Macron se mezitím potýká s oslabením popularity mezi Francouzi, kteří mu mají mimo jiné za zlé špatný stav veřejných financí. Politická krize po loňských předčasných volbách paradoxně posílila Macronovo postavení na evropské scéně. Francouzský prezident navíc signalizoval otevřenost k přímým rozhovorům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což by mohlo znamenat první kontakt po třech letech, s důrazem na transparentnost vůči Ukrajině a spojencům.
Zelenskyj chce zmrazení konfliktu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu zdůraznil, že nejspravedlivější cestou k míru je zmrazení frontových linií na současných pozicích, přičemž Ukrajina by si udržela kontrolu nad svými částmi Donbasu. Navzdory selhání původního plánu s ruskými aktivy zůstává tato myšlenka na stole – šéf největší konzervativní skupiny v Evropě Manfred Weber naznačil, že by mohla být využita v budoucnosti.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
„Svět se změnil... Přešli jsme od morálního způsobu dělání věcí k velmi pragmatickému a ekonomickému,“ poznamenal rumunský prezident Nicusor Dan.
Zatím poslední evropský summit podtrhl rostoucí napětí v EU. Členské země se snaží vyvážit podporu Ukrajiny s riziky eskalace konfliktu a potenciálním zásahem USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatímco Německo zůstává klíčovým hráčem, Macronova diplomatická hra naznačuje, že Francie se vrací do centra evropského rozhodování, přestože čelí vnitřním výzvám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s interpretací, že francouzský prezident Emmanuel Macron zradil německého kancléře Friedricha Merze?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
