Chcete Andreje Babiše za příštího prezidenta?Anketa
To byli občané, kteří se chtěli nějak podílet na rozhodování. „Nemohu je ani posuzovat, ani odsuzovat a v žádném případě pohrdat jejich hlasem. Můžu si klást otázky. Jedna otázka zní. ‚Je to, že byla volební účast 65 a půl procenta, dostatečně vypovídající?‘ U senátních voleb je to jasné. Tam je volební účast dvacet procent, ve druhém kole i méně, to je zcela neprůkazné a mandáty jsou v podstatě na vodě. Tady je mandát podstatně silnější. A my si můžeme jenom říkat, že zhruba 2,8 milionu voličů nevyužilo své právo zúčastnit se těchto voleb a hlasy 1,1 milionu voličů propadly. A to znamená, že jejich hlasy někde chybí. A je otázka kde. Pochopitelně se všichni zamýšlejí nad tím, co se to stalo, že nám zmizela z Parlamentu tzv. tradiční levice, tedy komunisté a sociální demokraté. Ale ona nám tam přibyla nová levice,“ upozorňuje mediální analytik.
Nová vláda bude dělat politiku nadiktovanou z Bruselu
Tou ale nemyslí Pirátskou stranu, které to bývá stále předhazováno. „Podle mě nová levice je ODS. Nová levice je TOP 09. Nová levice je KDU-ČSL. To jsou v podstatě levicové strany, které jsou navěšené na euro-bruselské tlampače a budou, pokud budou mít tu vládní příležitost a zřejmě ano, dělat politiku, kterou dostanou nadiktovanou. Toto je hlavní změna. Myslím, že zásadní zjištění z těch voleb je dáno tím, co pravil – tuším, že – pan Vondra z ODS, když se ho tázali, zda bude ODS trvat na ministerstvu zahraničí, kam byl on původně pretendován. Odpověď byla taková, že není třeba, aby ODS měla ministerstvo zahraničí, protože vztahy k EU obstará budoucí pan premiér Fiala a to ostatní není tak důležité. A to je právě základní problém těchto voleb, kterému se skoro žádný médius nevěnuje, a sice zahraniční politika,“ poznamenává Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že se všichni zabýváme tím, že nám krachují dodavatelé energie, že se zdražuje a podobně. „Ale to má velký mezinárodní kontext. Tomu se, bohužel, skoro žádní novináři nevěnují, což je velká chyba. Jde o to, že my se touto vládou, pokud bude tato vláda Spolu a PirSTAN, fixujeme jak nejúčinnějším lepidlem naprosto napevno na zahraniční politiku nebo orientaci Evropské unie, případně NATO, a zbavujeme se dobrovolně jakékoli vlastní iniciativy v zahraniční politice. Prostě dáváme bianco šek těm nadnárodním organizacím, aby za nás rozhodovaly ve věci zahraniční politiky. A to je velký problém, který se teď pochopitelně líbí v Bruselu, protože jsou o to silnější, když nová exekutiva bude pravděpodobně probruselská, ale nemůže se líbit většině občanů této země,“ domnívá se mediální odborník.
Chybí analýza zahraničně-politického rozměru našich voleb
V této úvaze vychází z různých průzkumů, jejichž výsledky naznačují, že většina není nasměrovaná na notu ryze unijní nebo notu NATO. „To vyvolá do budoucna velký vnitřní konflikt mezi různými silami nejenom politickými, ale i zájmovými. A bude to problém. Mluvím o tom v Týdnu v médiích proto, že mi chybí pořádná a důkladná analýza tohoto zahraničně-politického rozměru našich voleb. Jediný, pokud vím, kdo tuto analýzu provedl, byl na svém webu Radim Valenčík, ale nikde jinde jsem ji v nějaké zásadní podobě nezaregistroval. A v jedné, velmi zajímavé, studii se jí na Neviditelném psu věnoval Pavel Chrastina, který se zabýval otázkou neomarxismu a všech těch souvisejících věcí. Ale ryze touto zahraničně-politickou záležitostí se nezabýval téměř nikdo. A už vůbec ne nikdo z mainstreamových médií. A to jim mám velmi za zlé,“ říká Petr Žantovský.
Psali jsme:
Druhé téma otvírá konstatováním, že se dostáváme do situace, kdy novinářská senzace je důležitější než lidský život a úcta k němu. „Známe americké tradiční novinářské úsloví, že zpráva není, když pes pokouše pána, ale zpráva je až tehdy, když pán pokouše psa. To je taková metafora k tomu bulvárnímu pojetí zpravodajství a k senzacechtivému informování. A teď najednou máme příležitost vidět, jak se média staví k problému jménem prezidentova nemoc a jeho hospitalizace. Všiml jsem si na mnoha různých místech srovnávání s érou Václava Havla, který fungoval ve čtyřech mandátech, během nichž strávil v různých zdravotnických zařízeních velkou spoustu času. Nikdo nikdy mu to však nezazlíval. Nepamatuji si na jedinou debatu o tom, jak pan Havel úřaduje z nějaké nemocnice. Srovnejme to s Milošem Zemanem, který je nenáviděn všemi mainstreamovými médii i řadou jiných,“ doporučuje mediální analytik.
Zrůdnost od lékařů, kterou po nich další už jen papouškují
Najednou se hodí ukazovat na něj prstem: „Podívejte se na něj, je neschopný, nemůže vykonávat funkci, měl by se jí vzdát, nebo by měl být zbaven podle článku 66 Ústavy pravomocí a rozhodovat už se má bez něj“. „To se samozřejmě strašně líbí pánům Vystrčilům a podobným, kteří už si brousí zuby. Ale zase tady chybí jeden zásadní pohled, a to je ten etický. Jestliže je prezident nemocen, tak si jako každý jiný člověk zaslouží maximální ohled a maximální podporu celého okolí. Jestliže nejsme schopni věnovat empatii člověku, který potřebuje pomoc a potřebuje solidaritu, tak co jsme to za lidi? To je jednoduchá otázka. Můžu mít vůči panu prezidentovi tisíc a jednu věcnou výhradu a nesouhlasit s ním, ale je to člověk, který je ve zdravotním problému. A to, co provozují lidé jako Džamila Stehlíková nebo Martin Jan Stránský v médiích, mi přijde jako zrůdnost,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Věříte, že je prezident Zeman ve stavu, kdy není schopen ničeho?Anketa
Voliči dali jasně najevo, co si o budoucnosti s Piráty myslí
Rodačka z Kazachstánu, která vystudovala před 35 lety medicínu v Moskvě, by měla vrátit diplom a zrušit Hippokratovu přísahu. „Kde to jsme, že nejsme schopni to těm lidem připomenout? To jsou jejich povinnosti, jsou to lékaři. Vůbec to nechápu a je mi to velmi odporné. Jiná věc je, jestli pan prezident bude konat ve věci pověření k sestavení vlády tak, jak kdysi slíbil, že ho dá šéfovi z voleb vzešlé nejsilnější strany, tedy Andreji Babišovi. To nechci posuzovat, ani mu nechci radit. Ale ta první možnost by byla jen takovým krokem do tmy a nakročením k vládě bez důvěry bůhví na kolik měsíců. Jde o situaci, kterou má Miloš Zeman nacvičenou z doby Rusnokovy vlády. Ale měli jsme i vládu bez důvěry pana Topolánka v roce 2006. Je to standardní demokratický mechanismus, ale v situaci, kdy koalice dvou koalic má sto osm poslanců, by to byla jen schválnost. Ale nechám si to pro sebe, protože pan prezident je nemocný a já mu držím palce“ podotýká Petr Žantovský.
Mikuláš Ferjenčík
Na závěr přejděme ke straně, jejíž dosluhující poslanec vykřikoval od sněmovního pultíku tři dny před volbami směrem k hnutí ANO, že v Praze dostane od jeho Pirátské strany nakládačku. Voliči vyvedli nebohého Mikuláše Ferjenčíka z omylu. Z hlavního města poslali do Sněmovny dva jeho spolustraníky, zatímco z hnutí ANO pět. „Piráti jsou zázračný úkaz na naší politické scéně včetně mediálních ohlasů na jejich působení. Viděli jsme v posledním půlroce, jak jim média šla na ruku, jak bez sebemenší pochyby hodnotila pana Bartoše jako premiéra a velmi velebila tu jeho kohortu pana Ferjenčíka, paní Richterovou, pana Michálka a spoustu dalších. To měla být ta naše budoucnost. Voliči ale velice jasně ukázali, co si o budoucnosti s Piráty myslí. To, že je odměnili pouhými čtyřmi mandáty, je zcela jasný vzkaz od voličů, že je nechtějí,“ připomíná mediální analytik.
Chceme prachy. Chceme trafiky. I když o nás voliči nestojí
Pro debakl Pirátů v Praze, kde měli uštědřit nakládačku hnutí ANO, nabízí vysvětlení. „Možná to je proto, že v ní mají pirátského primátora, který dělá jednu botu za druhou. Lidé to vidí, lidi to omezuje, lidem to zkracuje jejich možnosti svobody, tak proč by je volili. A mě na tom fascinuje ta neuvěřitelná nehoráznost Pirátské strany, která šponuje své požadavky na své zastoupení v nové vládě. Nejprve nasadila dvě jména do vlády se STAN a s budoucím koaličním partnerem, ale teď už mluví o třech, protože podle nějaké dohody se STAN mají nárok na rovné obsazení vládních postů. Ale opět dodávám, že přece voliči dali jasně najevo svým hlasováním, že Piráty v Parlamentu v zásadě nechtějí. Tak o co se teď Piráti perou? Nu já odpovím: ‚O trafiky‘. To je přesně to, o čem oni mluvili celou dobu, že budou proti tomu, že budou kritizovat a že budou tvrdí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
To bylo od nich sympatické, že budou velmi nekompromisně hodnotit trafikanty, kteří jsou v politice jenom proto, aby dosáhli nějakých pozic. „A najednou jsou přesně v téhle situaci. Oni neprošli touto ‚uličkou odvahy‘, jak napsal Jiří Mahen, ale ukázali se bez škrabošky jenom s holou tváří. A ta jejich holá tvář říká: ‚My chceme prachy, my chceme trafiky, my chceme funkce, my chceme vliv, my chceme moc navzdory tomu, že nás voliči vyautovali a nechtějí nás‘. Jde o velice důležitý signál z povolebního vyjednávání, abychom nepropadali naivním představám o tom, kdo je ten svatý, kdo je ten dobrý a kdo je ten zlý. Je to hlavně vzkaz pro naše média, neboť dláždila zlatými dlažebními kostkami cestu partaji, která nakonec získala čtyři mandáty ve Sněmovně. To je velmi ostudné sdělení o našich mainstreamových médiích,“ míní mediální odborník.
Dnes si neodpustí doušku, která se vztahuje – jak jinak – k volbám. K ní ho inspirovala slova předsedy STAN Víta Rakušana z titulku jeho rozhovoru pro Seznam Zprávy: Očistíme úřady od lidí, kteří sloužili holdingu. „To svůdné slovo očišťovat. Odkud je známe?“ glosuje Petr Žantovský na závěr dnešního dílu Týdne v médiích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
