Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg se setkali v nedělní Partii FTV Prima. Spolu s nimi do studia přišli také předseda Úsvitu - Národní koalice Miroslav Lidinský a analytik Martin Koller. Po telefonu do vysílání vstupoval i politolog Petr Robejšek.
„Přijde-li půl milionu lidí, nemůžeme čekat, že mezi nimi budou všichni svatí... Ale nemůžeme říci, že odmítneme pomoci statisícům, abychom se vyhnuli několika vrahům. Pořád říkám svým přátelům, že existuje vyšší pravděpodobnost, že zahynu na dálnici D1, než že mě zabije terorista,“ konstatoval hned na úvod předseda TOP 09.
Desetitisíce zklamaných imigrantů. Co budou dělat v Evropě?
Koller oponoval, že šíření víry je jedním ze základních stavebních kamenů islámu, a to i šíření násilného. Politici by se podle jeho názoru měli starat o to, aby se jejich občané mohli cítit bezpečně. Jasně proti Schwarzenbergovi promluvil i Lidinský. Podle jeho názoru nejde jen o teroristy – jednotlivce, ale o organizované skupiny.
Ve stejném duchu se vyjádřil i Robejšek. Existuje zde totiž i riziko, o kterém se moc nemluví. „Druhý zdroj, o kterém se teď moc nemluví, budou ty desetitisíce zklamaných, kteří dnes přicházejí do Evropy za naprosto iluzorní představou, oni selžou, protože jsou částečně i negramotní, a co udělají? Odejdou snad z Evropy?“ ptal se Robejšek. Podle jeho názoru nikoliv. „Pokud jsem politik, tak moji zaměstnavatelé jsou moji občané, a ne nějaká vyšší kosmická morálka,“ doplnil.
V tu chvíli se ale neudržel kníže a poukázal na to, že ještě naši pradědečkové považovali homosexualitu za trestnou, ale dnes se na to díváme jinak. Víme, že je nesmyslné homosexualitu trestat. V podobném duchu se vyvíjí celý svět.
Na tuto myšlenku navázal Koller. Islamisté myšlenkově žijí ve středověku, a proto vzniká takto hluboká myšlenková propast, kterou nelze překonat během jedné či dvou generací. Robejšek se s myšlenkou Schwarzenberga vypořádal ještě mnohem ostřeji. „My, Evropané, nemáme nic lepšího na práci, než abychom je sem pozvali na jakousi školu v přírodě, kde je chceme naučit žít ve 21. století, a ještě u toho riskujeme, že nám tu školu zapálí. My snad máme povinnost je přijímat?!" udeřil Robejšek na Schwarzenberga. Kníže kontroval, že drtivá většina uprchlíků jsou oběti, které si zaslouží naši pomoc, jen nesmíme uprchlíky nechat vytvořit ghetta.
Evropa musí přitvrdit, vyzval Bělobrádek
Podle Bělobrádka postupovala vláda dobře, když odmítala kvóty, Evropa bude muset ještě přitvrdit. "Inspirovat bychom se přitom mohli u Izraele. Židovský stát je demokratický, ale důsledně trvá na dodržování práva a tvrdě trestá extremistické činy. Musíme zkrátka dělat totéž." Se Schwarzenbergem souhlasil v tom, že drtivá většina uprchlíků prchá před teroristy a ti si zaslouží naši pomoc.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Lidinský se však ptal, proč uprchlíci přicházejí bez dokladů, proč ničí svou minulost, pokud jen stojí o pomoc, jak ve studiu naznačují Bělobrádek a Schwarzenbergem. Uprchlická krize je podle jeho názoru organizovanou akcí, proti které se musíme bránit.
Bělobrádek ale trval na svém. Lidé v uprchlických táborech přicházejí do Evropy, neboť doufají v lepší život. Doufají v to, že jejich děti budou moci zase chodit do školy, oni budou moci pracovat, zkrátka normálně žít. "Jednoznačně ale musíme filtrovat potenciálně nebezpečné osoby a ekonomické migranty. Všem Evropa opravdu pomoci nedokáže," dodal vicepremiér.
V tu chvíli se znovu ozval Robejšek, který Bělobrádkovu představu smetl ze stolu. Pokud si vicepremiér a s ním i další lidé myslí, že je třeba pomoci těm, kteří prchají před válkou, měli by vzít na vědomí, že v různých částech světa je dnes válkou ohrožena asi miliarda lidí. „Evropa musí konečně říct: Dost, už nikoho nepřijímáme,“ zdůrazňoval.
Bělobrádek uznal, že je třeba zasáhnout i v místech konfliktu, je třeba porazit Islámský stát. „Ale pokud půjdeme do pozemní operace, musíme ji velmi dobře naplánovat a musíme si také říci, co bude potom na dobytých územích,“ zdůrazňoval. Pokud se na tom nedohodneme předem, může to skončit jako v Iráku. Musíme se také domluvit na tom, kam budeme ekonomické migranty vracet. „My se budeme muset připravit asi i na hrozivé scény, kdy budeme nakládat třeba i ženy a děti do letadel a budeme je posílat zpátky,“ zaznělo z úst Bělobrádka.
Schwarzenberg dodal, že je snadné dnes Řeky a Italy kritizovat za to, že nedokázali uchránit své hranice, jenže se stačí podívat do atlasu, aby bylo zřejmé, kde je pravda. Je jasné, že lze tyto hranice bránit jen velmi obtížně. „Jsem zvědav, jak bychom to zvládli my, kdyby to bylo na nás,“ kladl hypotetickou otázku kníže. Rád by prý také slyšel, jak přinutíme Turecko, Jordánsko nebo Libanon ke zpětnému přijímání běženců.
Analytik Koller nabídl řešení. „Jestliže by řecké námořnictvo potopilo několik prvních lodí s imigranty, už by další nevypluly. Je to kruté, ale je to tak,“ konstatoval. A pokud jde o Islámský stát, tomu je třeba zastavit přítoky peněz, které získává prodejem ropy přes Turecko. „Ale když Rusové zaútočili na cisterny s ropou, byli obviňováni z toho, že chtějí rozpoutat válku s Tureckem,“ rozčílil se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
