Podle Lánského se v případě církevních restitucí jedná o cosi nespecifikované, co prý bylo ukradeno a musí se vrátit. Pozoruhodné je, že tohle „něco“ vyvolává nevkusnou agresivitu u představitelů náboženských organizací a odpor u většiny občanů.

Vrcholem jsou pak útoky katolických představitelů na českou sociální demokracii, že svou nevěcnou argumentací vyvolává závist a nenávist a inspiruje se dokonce plakáty třetí říše, což prý mohou potvrdit pamětníci.

Lánský se tedy hlásí coby pamětník- svědek a prohlašuje, že nic z uvedeného potvrdit nemůže. Naopak prý jako rodák ze Slovenska může potvrdit kolaboraci katolické církve s nacisty, symbolizovanou zejména tehdejším prezidentem, farářem Josefem Tisem. Ten nechal do nacistických koncentráků odvléct slovenské Židy a ještě za to Hitlerovi zaplatil - nejspíš z konfiskovaného židovského majetku. A když se Slováci vzbouřili, povolal na ně nacistická vojska, což nejednoho Slováka stálo život.