"Cyril a Metoděj – tradice a česká identita" v překladu Ladislava Kašuky

24.05.2015 16:03

Název „Bratři ze Soluně“ je v České republice stejně často používaný a respektovaný výraz, jako v některých jiných východnějších slovanských zemích. Částečně tomu tak je proto, že světlo křesťanství přišlo do českých zemí původně z Moravy, kde Cyril a Metoděj začali svou misi. Jak je známo, první pokřtěný český kníže byl Bořivoj I z rodu Přemyslovců a stalo se tak tomu na dvoře knížete Svatopluka svatým Metodějem.

"Cyril a Metoděj – tradice a česká identita" v překladu Ladislava Kašuky
Foto: Archiv
Popisek: Cyril a Metoděj

V českých zemích tedy začalo křesťanství vyrážet své kořeny zhruba v roce 872, v kterém kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila společně s 30 bojovníky přijali Krista. To, že je veřejnosti západními ideology podsouváno, že počátek křesťanství je v naší zemi spojen s knížetem Václavem, nebo římskou katolickou církví, je tedy pouhá účelová lež! Ve skutečnosti bylo slovo boží poprvé proneseno Cyrilem a Metodějem v našem slovanském jazyce a nikoli v našich uších cizí latině mnohem později z úst katolických kněží!

Co bylo podstatou úspěchu, který získali u Čechů, Moravanů a Slezanů apoštolové Cyril a Metoděj? To, že měli trpělivost a moudrost a nesnažili se nikomu nic vnutit násilím, nýbrž trpělivým kázáním a vysvětlováním. Kromě toho, že přinesli našim národům evangelium, přinesli jim také liturgii a písma, čímž byl položen základ naší křesťanské tradice a kultury.

Pravé křesťanství a slovanské dědictví byzantské mise tak zůstává zapsáno hluboko v srdcích mnoha věřících v České republice, i když České království po velkém rozkolu v roce 1054 spadlo do vlivu od původního křesťanského učení se separující římské církve! Přesto, že Vatikán se snažil našim věřícím v historii za každou cenu vnutit svou verzi křesťanství, zbytek svatých ortodoxních pravých křesťanů pobýval v českých zemích až do hlubokého středověku.

Nejznámějším českým bojovníkem a reformistou, který se chtěl vrátit k pravým kořenům křesťanského učení (pravoslaví), byl mistr Jan Hus bojující proti nabubřelosti a přehnané okázalosti katolické církve a za návrat kázání v českém slovanském jazyce, kterému rozuměl všechen lid a ne jen pár vyvolených, kteří rozuměli latinskému kázání papeženců. Jan Hus obhajoval návrat ke staré liturgické tradici přijímání pod obojí, tedy těla a krve Krista, a ačkoli toto osvícení nepřišlo přímo z oblastí tehdejšího historického pravoslaví, čeští reformátoři pokračující v Husově díle si uvědomovali, že jejich víra vychází z kořenů východní pravoslavné církve. Za tyto hodnoty také nakonec položil mistr Jan Hus svůj život v Kostnici!

Myšlenkou návratu do lůna pravoslaví se zabývali i další čeští reformátoři, jako byl Jakoubek ze Stříbra, který vedl husitské hnutí, jehož symbolem byl eucharistický kalich. Husitští reformátoři hledali ztracenou jednotu a usmíření a roku 1451 Konstantinopolská pravoslavná církev uznala husitství a husitské liturgické obřady a slíbila jmenování husitského biskupa!

Po bitvě na Bílé Hoře nastalo 300 let temna a potlačování všech učení odporujících Vatikánu. Přesto si Češi, Moravané a Slezané dál nesli v srdci ducha pravého křesťanství a slovanství a to jim pomohlo přežít tento hrozný věk a zachovat si svou identitu! Toto je další odkaz a dar „Bratří ze Soluně“ našim národům, umožňující nám přežít všechny strasti!

Je také nutno si pamatovat to, že v období druhé světové války, zatímco katolická církev veřejně podporovala Německo, kolaborovala s nacisty a žehnala jejich zbraním, pravoslavný biskup svatý Gorazd podpořil v Čechách roku 1942 hnutí lidového odporu proti německým nacistickým okupantům a v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje schoval české vlastence, kteří sprovodili ze světa říšského protektora, kata a vraha mnoha nevinných lidí Reinharda Heydricha! Za tento svůj čin byl svatý Gorazd nacisty s několika dalšími představiteli pravoslaví v České republice veřejně popraven, nižší kněží byli deportováni na nucené práce a pravoslavná církev byla nacisty k velké radosti Vatikánu zakázána!

Dnes stojí Česká republika již 25 let před rozhodnutím, zda pokračovat do „propasti podsvětí“ tzv. evropských pokřivených morálních hodnot často se příčícím všem božím přikázáním, přírodním zákonům a tradičním morálním hodnotám, nebo se vrátit ke svým kořenům, vzpomenout si na své tradice a historické vazby k Rusku a jiným slovanským zemím a vyhnout se tak degeneraci a duchovní smrti přicházející ze západu.

My Češi – křesťané, kteří jsme našli pravdu a světlo díky apoštolům Cyrilu a Metodějovi, jsme dědici velké pravdy založené na prvenství spravedlnosti, soucitu, milosrdenství a odmítnutí moci mamonu a sobectví, na kterém staví svou moc katolická církev. Od Odry, Labe, Sávy a Dunaje, až k Tichému oceánu jsou země, které v sobě nesou ducha a tradici Cyrila a Metoděje, které mají společnou historii a společnou budoucnost ve smyslu chápání hodnot a základního smyslu lidské existence!

Alexandr Usovski

Český překlad: Ladislav Kašuka

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…