Na tom by nebylo nic překvapivého, kdyby nenastávaly okamžiky, kdy je na místě se ptát, zda se válečná propaganda nemíjí svým cílem.

Už skoro rok je z úst ruských politiků a jejich souputníků v Doněcku či Luhansku slyšet, že v Kyjevě vládnou banderovci anebo fašisti, což je stejně přesvědčivé jako tvrdit o člověku, který má alespoň jeden nehet neostříhaný, že si jistě neostříhal všechny ostatní.

Ale ani přehánění by se nemělo přehánět. Už český klasik Jaroslav Hašek předvedl, že leckterý zdánlivě nedůležitý nápad, když se dovede ad absurdum, se ukáže jako pitomost.