Nijak nepřekvapí, že rekordmany v pesimismu jsou Francouzi. Rozpočet jejich země je deficitní několik desetiletí a krize eurozóny nestabilitu veřejných financí jen prohlubuje. V situaci, kdy 91 procent obyvatel vidí hospodářské vyhlídky jedné z evropských mocností černě, klesá i jejich podpora Evropské unii. Ještě loni ji hodnotily pozitivně tři pětiny Francouzů, letos jejich podíl poklesl na 40 procent. Podobný trend je patrný i v dalších zemích, především na jihu kontinentu. Podle jednoho z autorů americké studie tak francouzský postoj poprvé připomíná Řecko a vysvětluje tak i nynější odcizování Paříže a Berlína.
Jestliže úpadek důvěry souvisí s krizí eurozóny, logicky by měla ochabovat i důvěra ve společnou evropskou měnu. Z průzkumu Pew Research Center však vyplývá, že většina obyvatel eurozóny chce euro zachovat. U dvou třetin Němců to snad tolik nepřekvapí jako u 63 procent Francouzů, 69 procent Řeků nebo 67 procent Italů.
Stejně paradoxně vyznívá postoj Evropanů k úsporným opatřením, proti nimž se demonstrovalo v Aténách, Římě, Madridu, Lisabonu či Paříži. Pro omezení státních výdajů se vyslovily například přes čtyři pětiny Francouzů. Tato podpora však slábne v odpovědích na otázku, kde by se konkrétně mělo škrtat.
V čase hospodářské nepohody nebývají vlády oblíbené. Právě tady průzkum Pew Research Center ukazuje zásadní rozdíly. Tři čtvrtiny Němců jsou přesvědčeny, že si jejich kancléřka Angela Merkelová vede dobře, kdežto Francouzů, kteří kladně hodnotí výkon prezidenta Francoise Hollanda, je tak tak jedna čtvrtina. Znamená to snad, že mimo eurozónu je důvěra ve vedení státu lepší? Ani zdaleka. V Česku oceňuje výkon vlády kladně jen dvacet procent.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
