Adam Černý: Turecký prezident chce vědět, co jí

07.03.2015 20:20

Chronickou nemocí mocných bývají dvě starosti. Zaprvé, jak vlastní moc získat, udržet a případně dále rozšířit, a zadruhé, jak se vyhnout tomu, aby o moc nepřišli.

Adam Černý: Turecký prezident chce vědět, co jí
Foto: Archiv
Popisek: Turecká vlajka

Zvláštní případ ve druhé kategorii představuje péče o vlastní zdraví, přesněji řečeno péče o to, aby toto zdraví někdo nepoškodil, nebo nedejbože nepřirozenou smrtí s mocí dosavadního vládce neskoncoval. 

Protože mnoho pomazaných hlav si dobře pamatuje, jak se dostalo na vrchol, stejně tak si dovedou představit, kolik lidí a jak se jim muselo klidit z cesty a kolik jich má proto dobrý důvod skutečná či imaginární příkoří odčinit. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se od jiných vládců vzhledem k tomu, že se na vrcholu moci včetně opakovaného premiérství drží desítku let, výrazně neliší, i když mnoho z jeho spoluobčanů je přesvědčeno, že například prezidentský palác, který svou rozlohou přesahuje třicetkrát americký Bílý dům a jehož cena se odhaduje na šest set miliónů dolarů, je poněkud přehnaný. 

Hodně občanů Turecké republiky si také myslí, že mnohé nápodoby slávy z doby, kdy jejich země byla říší v čele se sultány, jsou v rozporu s tradicí sekulárního státu, který založil Mustafa Kemal Atatürk. 

Proto když letos v Ankaře na schodišti prezidentského paláce v Ankaře vítalo předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse šestnáct vojáků v brnění s meči a štíty, na sociálních sítích se hemžily poznámky o „otomanském cirkusu“. 

Tento druh kritiky nedělá Recepu Tayyipu Erdoganovi příliš těžkou hlavu, protože je přesvědčen, že jeho mocí příliš neotřese a i kdyby, tak si s ní spolehlivě poradí policie. 

Jak ukázal rozhovor s prezidentovým lékařem, větší starosti má turecký prezident, aby ho někdo neotrávil. Doktor Cevdet Erdol deníku Hurriyet svěřil, že Erdoganovou stravou se každodenně po čtrnáct hodin zabývá pět expertů, kteří zkoumají, zda není otrávená a zda vyhovuje prezidentovým stravovacím potřebám. 

Leckomu by se taková péče mohla zdát přehnaná až paranoidní. Ale třeba jen Recep Tayyip Erdogan příliš myslí na to, že jeho předchůdce v úřadě Turgut Özal v roce 1993 zemřel oficiálně na srdeční infarkt, ale že řada jeho pozůstalých si dodnes myslí, že byl otráven.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…