Je migrační krize od počátku uměle vyvolaná (destabilizaci Libye, Syrie a dalších), ke škodě Evropy a nás? Je brnkání na strunu solidarity nás Evropanů mocnými proamerickými lidmi pokrytectvím největšího zrna? To jsou základní otázky k objektivnímu přemýšlení o naších českých zájmech a o bezpečnosti nás i lidi v EU.
Máme-li si nalít čistého výchdoevropského vína, podívejme se po podstatě našeho postavení v rámci EU. Zejména Německo, ale přiměřeně Západ, zejména ta severní část Evropy, byly po válce bohatší než my z Východu, díky poválečné konjunktuře, vyspělé výrobě a službám, ale i sociálním ohledům.
Dnes je ale Německo super bohaté, jaké nikdy nebylo a v původních podmínkách „patnáctky“ ani být nemohlo. To až po hromadném vstupu států bývalých lido-demo, kdy jsme prakticky zůstali před bránami EU. Pro nás „periferii“ je EU neokoloniální podfuk. Západ chce po nás – hlavně náš trh, velký zisk z obchodu a levnou práci.
Ztratili jsme vše důležité pro prosperitu, jako volný pohybe osob a kapitállů, ale získali jen málo. Peníze EU nesmí sloužit ke konkurenci zahraničním koncernům, tak stavíme bazény, chodníky a hřiště. Přišli jsme o odvětví, jako banky a obchod a tradiční odvětví a jsme hlavně montovnami cizích koncernů, kde ztrácíme i na nevýhodných vnitrokoncernových cenách.
My chceme od vstupu do EU federalizaci EU (nebo zpět cla a celnice), aby fiskální transféry od silných a bohatých států ke slabým byly součástí rozpočtu EU. Nechť je unie státem a členové zeměmi, ne dobytým ekonomickým územím vyspělých zemí EU, bez výhod, které skýtá společný stát, tedy přerozdělování prostřednictvím rozpočtu k chudým oblastem.
Neobvyklé zisky Německa po vstupu nás a lido-demo zemmí, vznikají právě z nastavení hospodářské politiky, výhodné jen pro Německo a pár dalších nejvyspělejších zemí (dnes nejhorlivější příjemce migrantů). To, co jsme od přijetí Asociačních dohod r. 1993 a vstupu do EU ztratili, viz výše, přibylo na účty západních států - profitérů a o tyto přebytky se nyní rozdělí s migranty a pozvednou je na ekonomickou úroveň svých občanů!
A my? Kteří na to v minulosti nedobrovolně přispívali, zůstaneme nadále a snad navždy občany EU II. kategorie. Nově přichozí jako občané EU, se stanou tekutou hrozbou, která se může po EU přelévat a vyzobávat nejlepší sociální systémy. Bude-li to ten náš, tak nás potěš pámbůh.
Občané! Končí zápecnictví a začína vážná debata o našem budoucím osudu. Právě dnes zazněl očekávaný postoj vlády k migrantům a tlaku z EU. Kapitulovali, a Slovenský předseda vlády Fico zůstal: „Sám voják v poli“!
Albín Bílek
autor: PV