Chce se mi věřit, že u tak důležitého evropského plynárenského uzlu nedošlo k nesmyslným „módním trendům“, jako jsou snižování nákladů, restrukturalizace, výplody některých poradenských firem, které nenesou zodpovědnost za tzv. úspory, které se mohou dostat až za hranu skutečné efektivity a překročení hranice bezpečnosti s jediným cílem růstu zisku.
Nad tím vším visí otazník, zda je nutné, aby se do tak vysoce odborného segmentu energetiky vnášely neustále nějaké bojkoty těch, kteří odborně tomu vůbec nerozumí! Pracovala jsem v plynárenství od 17-ti let, více než čtyřicet let se v tomto sektoru pohybuji. Troufám si říct, že nepatřím k těm, kteří za vidinou velkých peněz, které se v plynárenství určitě točí, se stali tzv. „odborníky“, naučili se několik frází a teď chytračí. Přitom tento sektor vědomě, spíše nevědomě ničí.
Jak dlouho si Gazprom nechá diktovat požadavky v mnohých směrech nesmyslné evropské energetické legislativy, která vytahuje peníze z kapes daňových poplatníků a buduje nefunkční energetický moloch, který se brzy může stát základem evropského skanzenu. Investice do energetiky se stávají výsadou státních rozpočtů, nikoliv potřeb energetických společnosti, trhu a občanů. Opravdu si skutečný odborník myslí, že to je správný směr?
Gazprom si je vědom oboustranně významného obchodního partnerství s Evropou. Bezpečnost dodávek pro Evropu chce zajistit realizací vlastních investic do infrastruktury (např. Nordstream, Soustream a další). Prozatím se v nesrozumitelném bojkotu těchto staveb daří ze strany Evropy vše brzdit.
Budeme tak dlouho dělat kapric, až odbytiště zemního plynu bude směřováno do prudce se rozvíjejících ekonomik v zemích Asie. A Evropa si bude v klidu, jako hovnivál, budovat svůj energetický sen, lépe řečeno skanzen. A co chudák občan?
Psali jsme:
autor: PV
