V letech 2009 a 2010 se nezvládl boom rozvoje fotovoltaických elektráren. Ono se to nezvládlo, ono se to nepovedlo, neurčitá vyjádření osobně nenávidím. Za vším hledej ne ženu, ale člověka. V tomto případě je to stát, vláda, zákonodárci. Kdyby zákony byly jednoduché, tak jednoduché, aby se jimi mohl řídit i laik, tak bychom měli po starosti. To se vyžadovalo již tisíce let před naším letopočtem. Ale to by se pak nedalo krást, a kdyby někdo kradl, tak by byl ihned odhalen a nebylo by třeba krkolomných konstrukcí zločinu a trestání nevinných. V jasně deklarovaném zákoně nelze zločince skrýt.

Fotovoltaický boom se nezvládl v tom, že legislativa zapříčinila totální chaos nejen v oblasti výstavby, ale nastavení podpor, výši podpor, byla stanovena nejasná pravidla, která lze různě vyložit. Požadavky na získání nutných dokladů pro zahájení výroby elektřiny z těchto zdrojů byly nejednoznačné a neměly mnohdy dostatečnou oporu v legislativě. Jednalo se o legislativní paskvil, který se stále ještě napravuje. Byly kladeny i umělé překážky k tomu, aby se tento boom zbrzdil, ale pouze pro ty, kteří neměli „vhodné" zázemí, nebyli v partě, tak ti prostě nebyli připojeni, což byla jedna ze základních překážek pro zahájení provozu.

Nové vedení Energetického regulačního úřadu, v jehož čele jsem v srpnu 2011 stanula, mělo za úkol nepřipustit opakování něčeho obdobného.  V té době se připravovala novela zákona, ve které se najednou objevil pozměňovací návrh na rozšíření o podporu pro biometan. Zájmové skupiny v čele s některými politiky chtěly provést stejný manévr, jako tomu bylo v rozvoji fotovoltaik na polích.