Všichni jistě vědí, že trestní řízení je ovládáno zásadou přesně opačnou, a to presumpcí neviny spočívající v tom, že na obviněného či obžalovaného musí nahlíženo jako na nevinného, dokud není pravomocným rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku. Tato zásada je založena na principu limitace státní moci ve svobodné společnosti.

Zatímco demokratické státy mají široké pravomoci vyšetřovat, stíhat a trestat, nemohou tak činit v rozporu se základními právy člověka. Presumpce neviny má chránit člověka proti nadměrným zásahům státní moci do jeho práv.

Stejně jako za krále Klacka

Je však nutno poznamenat, že premiér Sobotka zcela jistě nevolá po zavedení principu presumpce viny v trestním řízení, ale odkazuje na princip společenské presumpce viny v politice, která má s právní kategorií pouze shodný název, a když každá spočívá v něčem jiném. Je tedy otázkou, zda je tento princip souladný s demokratickou společností žijící v právním státu.

Obvinění z trestného činu představuje pro každého hluboký zásah do jeho osobní integrity, soukromého, rodinného, společenského a profesního života, ale často i do zdravotního stavu. Každý obviněný či obžalovaný má právo, aby na něj bylo nahlíženo tak, že bude obvinění zcela zproštěn, a to nejen ve smyslu trestněprávním, ale i společenském a reputačním. Důstojnost a čest obviněného či obžalovaného nesmí být degradována a jediným trestem, který je jim možno udělit, či újmou, kterou mohou utrpět, je trest po vyslovení viny.

Čtěte též: