Separatisté v posledních týdnech dobyli důležitá místa, mimochodem dostali po měsících bojů pod kontrolu Doněcké mezinárodní letiště, tedy přesněji řečeno už jen jeho ruiny.
Ukrajinu zastupoval její někdejší prezident Leonid Kučma. Toho však vzbouřenci nepovažovali za „adekvátního“ reprezentanta Kyjeva.
Požadovali, aby tam byl oligarcha, někdejší zástupce svrženého prezidenta Janukovyče, Viktor Medvedčuk. Ruský prezident Putin je mimochodem kmotrem jeho syna.
Poté se ještě představitelka OBSE formálně zeptala separatistů, zda jsou ochotni zastavit palbu, což mělo být hlavním výsledkem jednání. Ti to odmítli s tvrzením, že tak má jednostranně učinit ukrajinská armáda. A bylo po summitu.
Separatistům narůstá sebevědomí nejen kvůli bojovým úspěchům, ale i z toho důvodu, že mobilizace na druhé, tedy vládní ukrajinské straně, mírně řečeno hapruje.
Proč? Když byla 20. ledna vyhlášena prezidentem Petrem Porošenkem už 4. mobilizace, která měla do zbraně získat 73.000 mužů, k odvodu se jich dostavilo jen 2500. Před službou v armádě se skrývají hlavně muži ze západních oblastí země.
Separatisté zatím ovládají zhruba třetinu území Luhanské a Doněcké republiky. Nejtěžší boje už tři týdny probíhají na jih od Doněcku a na severozápad od Luhansku. Třetí je oblast Debalceva, kde se vzbouřenci snaží obklíčit tisíce ukrajinských obránců města. Pokud by se to separatistům podařilo, Ukrajina by v oblasti byla bez armády.
Britský Financial Times přinesl rozhovor s ukrajinským ministrem zahraničí Klimkinem. Ten opětovně požádal o dodávky zbrojních systémů, nikoli přímo smrtonosných, ale spíše o prostředky radioelektronické války. Jako jsou vysílačky a rušičky.
Těmi moderními jsou vybaveni separatisté, když dodávky získávají z Ruska, údajně včetně dronů. Vzbouřencům to do značné míry usnadňuje boj s ukrajinskou armádou.
Ve čtvrtek se mají kvůli Ukrajině sejít ministři obrany zemí NATO. O dodávkách zbraní se tam ale jednat nebude. Aliance jako taková zbraně nedodává. Činí tak pouze jednotlivé členské země.
Z frontových pozic pojďme také k reformám ukrajinského hospodářství. Prezident Petro Porošenko nabídl někdejšímu polskému reformnímu ekonomovi a šéfovi národní banky Lešku Balcerowiczowi, aby se pokusil nad reformami dohlížet i v Kyjevě.
Balcerowicze se snažil přesvědčit, že má Ukrajina jedinečnou šanci reformy zrealizovat, protože má jasně proevropskou vládu se skutečnými odborníky v řadách ministrů.
Jenže Lešek Balcerowicz už se jednou na počátku 90. let pokoušel Ukrajině pomoci. Vše ale skončilo krachem, protože tehdejší vláda reforem brzy zanechala.
Nabídku ukrajinského prezidenta prozatím ponechal bez odpovědi. Rozhodování je pro 68letého Balcerowicze za zmíněných okolností jistě těžké.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Český rozhlas
