Bulharský distribuční trh ovládají tři velké podniky. Prvním z nich je tamní člen skupiny českého ČEZu. Ten v roce 2005 získal na základě privatizačního projektu 67 procent akcií tří tehdejších bulharských rozvodních firem, které později sloučil. Distribuci v nejchudší zemi Evropské unie zajišťuje také česká společnost Energo-Pro a rakouská EVN.
Pod tlakem demonstrací včera odstoupil bulharský ministr financí Simon Djankov. Demonstranti, kteří se poté střetli s policií, začali skandovat heslo: „Djankov je pryč, na řadě je Bojko,“ což je křestní jméno bulharského premiéra Borisova. Právě on přislíbil odebrání licence bulharské firmě skupiny ČEZ. Má na to ale vůbec právo?
Server idnes.cz píše, že ČEZ považuje prohlášení premiéra za hrubé porušení právních norem Bulharska jakožto členského státu Evropské unie. Podle mluvčí ČEZ-u Barbory Půlpánové je jedinou autoritou, která může rozhodnout o zahájení procedury odebrání licence nezávislý Energetický regulační úřad. I pokud by ČEZ takové rozhodnutí dostal, nemůže znít tak, že úřad odebírá firmě licenci, protože regulátor musí specifikovat přesné důvody pro odebrání licence a nechat firmě přesně stanovenou lhůtu na odstranění těchto nedostatků.
Evropská komise zatím nebude do vypjaté situace zasahovat, nicméně už v minulosti kritizovala Bulharsko, že má vážné výhrady k v uvozovkách "nezávislosti" bulharského energetického regulátora na vládě. Slova o odebrání licence následují jen den poté, co bulharské úřady oznámily kontrolu aktivit společností, které v zemi zajišťují distribuci elektřiny.
Demonstrace v ulicích vyhrotil i fakt, že mají za 5 měsíců v zemi proběhnout parlamentní volby. Současné vládní koalici, vedené uskupením známým pod zkratkou GERB- česky Občané pro evropský rozvoj Bulharska premiéra Bojka Borisova sice ubránila zemi před nejhoršími dopady hospodářské krize v Evropské unii, nicméně Bulharsko i tak zůstává jejím nejchudším státem. Nedošlo tedy ke slibovanému zlepšení.
Elektřina je v Bulharsku stále nejlevnější ze všech zemí Evropské unie. Tady je ale nutné uvést několik čísel pro srovnání. Průměrný plat v zemi činí v přepočtu okolo 400 eur, což je šestina průměrného příjmu v nejbohatší evropské zemi-Lucembursku. Minimální mzda činí 130 euro. A za tu je možno pořídit jen desetinu elektřiny, kterou si může dovolit za nejnižší mzdu Francouz.
Volby se blíží, ale demise vlády a vypsání voleb mimořádných by asi nemělo smysl. Popularita GERBu sice mírně klesá, nicméně ani v této chvíli není pod úrovní výsledku, který v Bulharsku dosahuje v průzkumech opoziční postkomunistická Socialistická strana. Voliči jsou spíše frustrováni vlekoucí se bídou a ztrácejí zájem o politiku. Před několika týdny proběhlo v zemi referendum o výstavbě nové jaderné elektrárny. Šlo o první referendum v historii země. Hlasovat ale přišlo necelých 20 procent občanů s volebním právem. K volbám parlamentním by zřejmě přišlo více voličů, nicméně socialisté mají v programu spíše než skutečnou alternativu politiky současné vlády jen hesla, negující většinu jejích aktivit. Nabízí se otázka, zda by se i po případném vítězství postkomunistů v zemi skutečně něco změnilo. Na závěr ještě ke kauze distributorů elektřiny. Současná vláda tvrdí, že znovu znárodnění rozvodných sítí elektřiny nepřipadá v úvahu.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
