Podle něj by měly Spojené státy dodat Ukrajině zejména prostředky elektronické války, jako jsou rušičky, přístroje pro výzvědné služby a komunikační prostředky. Smrtonosné zbraně ovšem ani tentokrát nezmínil. Na otázku novinářů, jaká může být reakce Kremlu, odpověděl, že jsou nepředvídatelné.
„Víme prokazatelně, že Rusko dodalo povstalcům přes tisíc bojových vozidel, moderní protiletadlové systémy a dělostřelectvo,“ dodal Breedlove.
Přiznal, že nedostatečná reakce na aktivity Moskvy na Ukrajině nepřinesla žádné efekty, stejně jako minské dohody, na základě kterých mělo být kromě zastavení palby i stažení těžkých zbraní.
Nic z toho se ale zatím neděje. Obě strany se obviňují z porušování dohod a separatisté dobyli strategický železniční uzel Debalceve.
Ještě větším pesimistou je ruský historik Jurij Felštinskij, žijící ve Spojených státech, autor knihy s názvem Třetí světové válka? Bitva o Ukrajinu.
Podle jeho názoru, který zveřejnil polský server Wirtualna Polska, bude poslední minská dohoda později nazvána druhým Mnichovem a prezident Ruska Putin bude pokračovat v podpoře separatistů, a to nejen na Ukrajině.
Pak prý bude následovat blitzkrieg Běloruska a pak budou na řadě vyvolávání nepokojů u ruských menšin v pobaltských zemích. Tedy pokud se Západ nerozhodne Ukrajince vyzbrojit.
Podle Felštinského Putina povzbudilo bleskové a bezproblémové obsazení Krymu, což podpořilo jeho ambice získat Luhanskou a Doněckou oblast. Putin si totiž možná myslel, že do několika měsíců obsadí zbytek Ukrajiny, ale údajně ho zaskočil ukrajinský odpor.
Teď se prý ruský prezident zachová podle toho, jakou cenu bude muset za pokračování války zaplatit. Zjevně chce zajistit pozemní koridor s Podněstřím a následně ho anektovat jako Krym.
Poté možná obsazení částí pobaltských zemí, kde žijí ruské menšiny a jejich spojení s Kaliningradskou oblastí. V tomto případě už by ale došlo k otevřené válce s NATO. Není jisté, zda by si ruský prezident na něco podobného troufl.
Jak tvrdí Felštinskij, Putin je schopen pružné reakce. Jako příklad uvádí akci v Abcházii a jižní Osetii, kdy uvažoval o obsazení celé Gruzie. Pak ale pochopil, že by cena byla příliš vysoká. To samé bude platit, pokud se bude konflikt na Ukrajině neúměrně prodlužovat.
Doufejme, že ruský historik nemá tak docela pravdu. Podle něj začne 3. světová válka letos v září. A bude jaderná. Připomeňme si slova Alberta Einsteina, který tvrdil, že neví, jak dopadne 3. světová válka, ale ta další už bude vedena klacky a kamením.
Jak se ukázalo v případě 1. světové války, velké konflikty nevznikají tehdy, když je někdo očekává. A když Hitler v roce 1939 napadl Polsko, také si nemyslel, že to povede k válce světové.
Chruščov a Kennedy si to během kubánské krize v roce 1962 uvědomili a na poslední chvíli se jí vyhnuli. My bychom nyní měli přesvědčit Vladimira Putina, že jeho aktivity ke 3. světové válce povedou, soudí Jurij Felštinskij.
Ovšem jak se zdá, aktivity Vladimira Putina na Rusy platí. Navzdory sankcím Západu a zhoršující se hospodářské situaci měl počátkem února mezi obyvatelstvem podporu 86 % dotázaných.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Český rozhlas
