Na Ministerstvu dopravy se řadu let schází komise, která se snaží prosadit porušování zákona jako normu. Respektive zařadit tratě, které chce SŽDC „zaříznout“, do zvláštní kategorie k tomu určené. Pokud se podaří tento záměr v Parlamentu ČR prosadit, vytipované dráhy budou v legislativním vakuu prakticky určeny k odpisu. Slovy výkonného ředitele Sdružení železničních nákladních dopravců Oldřicha Sládka: „To je zas jen snaha o legalizaci "postupného zchátrání", aby mohla následovat fáze "zrušit, protože oprava se nevyplatí".“

Při budování silniční sítě a opravách stávajících komunikací se o rentabilitě nemluví, zatímco v případě rozvoje železnice platíme miliardy za studie k chimérickým vysokorychlostním tratím a nesmyslné kilometry modrých zábradlí. Když však dojde na údržbu kolejí, začne se zkoumat, zdali se to vyplatí.

Termín „zkoumání“, který začali častěji používat soudruzi od šedesátých let, nahrazuje dnešní politická garnitura a vedení SŽDC slovem „zklidnění“. Generální ředitel Jiří Svoboda SŽDC prosazuje rušení těch regionálních tratí, „kde už dnes rostou stromy a těleso dráhy je částečně sneseno“. O jejich opravě, popř. odstranění náletů přitom nemůže být ani řeč a se zákony si šéf správy české železnice hlavu nedělá: „Samozřejmě můžete namítnout – a v komentářích se to také často objevuje – že SŽDC má povinnost udržovat rozsah sítě. Ale SŽDC má také povinnost udržet v první řadě koridorové tratě a nelze vše udržet ve stoprocentním stavu, což se od nás občas očekává.“ Přestože nelze podřadné tratě udržet ve stoprocentním stavu, nechce je Svoboda svěřit nikomu jinému: „Jsem velmi obezřetný k tomu, když se třeba nějaké tratě chce ujmout sdružení obcí či někdo jiný. Pro dotace si totiž potom stejně chodí do stejného měšce, tedy do Státního fondu dopravní infrastruktury.“ Více ZDE.