Andrej Kortunov: Den, kdy skončila OSN

22.06.2018 19:07 | Zprávy
autor: PV

Rada bezpečnosti OSN, v níž se až příliš často střetávají veta USA, Británie a Francie na straně jedné a Ruska a Číny na straně druhé, v posledních letech ztrácí akceschopnost, a tím v zásadě i smysl. Přední ruský politolog v této souvislosti nabízí dystopickou vizi nepříliš vzdálené budoucnosti světa bez fungující OSN.

Andrej Kortunov: Den, kdy skončila OSN
Foto: Radim Panenka
Popisek: Sídlo OSN v New Yorku na Manhattanu

Po celý rok 2019 se situace v Sýrii zhoršovala. Bojové akce se rozšířily na celé území a počet obětí se přiblížil milionu. Nová vlna syrských uprchlíků se přehnala Tureckem a zaplavila Evropu. Rusko v Radě bezpečnosti OSN devětkrát zablokovalo americké a britské rezoluce, které nutily Damašek k míru.

Západ nakonec obvinil Moskvu v záměrné sabotáži činnosti rady. Britská premiérka Theresa Mayová v projevu na výročním Valném shromáždění OSN na podzim kategoricky požadovala, aby byla Rada bezpečnosti označena za neschopnou plnit své povinnosti v důsledku názorových rozporů mezi stálými členy, a navrhla, aby otázku „humanitární katastrofy" v Sýrii nově projednávalo Valné shromáždění.

Její iniciativa měla neočekávané pokračování. Francie a Mexiko v lednu 2020 stálým členům RB OSN navrhly, aby „dobrovolně" omezili využívání práva veta v otázkách týkajících se zločinů proti lidskosti a genocidy. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Paříž je připravena jít příkladem v „zodpovědném přístupu" mocnosti ke svým mezinárodním závazkům.

„Velká trojka" Ruska, USA a Číny takové „ultimátum" rozhodně odmítla, návrh si ale rychle získal podporu většiny členských států OSN. V reakci na odmítnutí „velké trojky" většina hlasovala pro svolání VS OSN s cílem přehodnotit Chartu OSN a zrušit stálým členům RB OSN právo veta.

Prezident Donald Trump v březnu zahájil kampaň za své znovuzvolení a oznámil radikální škrty v americkém financování rozpočtu OSN a mírových operací Modrých přileb. Rusko a Čína zakrátko Ameriku následovaly, s tím, že jsou ochotné financování obnovit, ale až poté, co iniciátoři Valného shromážděni ukončí své „vydírání". Francie a Británie postup „velké trojky" odsoudily, ale současně oznámily, že nemají na to, aby navýšily své vlastní finanční závazky vůči OSN. Ve výsledku tak rozpočet OSN klesl o čtvrtinu a organizace se začala propadat do hluboké krize. Uvnitř OSN propukla nelítostná byrokratická válka o vzácné finanční zdroje, během níž na světlo vyplavaly křiklavé případy neefektivnosti a zneužívání prostředků. Pravicoví populisté v USA a Evropě zahájili početné protesty s požadavkem, aby jejich vlády dostaly ty „rozežrance" z OSN pod kontrolu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Zastrojování platů

Na jaké částce by podle vás měly být platy politiků zastropovány nebo na co by měly být navázány? A řeší něco zmrazení platů, když dřív nebo později dojde k rozmrazení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Premiér Babiš bodoval, ministr Zůna škodí

12:16 Jiří Paroubek: Premiér Babiš bodoval, ministr Zůna škodí

Pro miliony lidí byl velkou vzpruhou postoj Andreje Babiše na Evropské radě. Poslední roky jsme dosl…