Někteří je vnímají jako náročnou, zbytečnou a nákladnou administrativu, podle jiných pomůže štítkování budov českému stavebnictví a povede k úspoře energií. Průkazy mohou mít příznivý dopad, který ocení i veřejnost. Je však třeba upozornit na možná rizika a odstranit již existující úskalí.

Projektanti museli i v minulosti, kdy ještě energetické průkazy neexistovaly, respektovat řadu legislativně stanovených požadavků. Závazné normy se vztahovaly například na konstrukci a tepelně technické vlastnosti stěn, podlah nebo střech. Zároveň také třeba na úpravu větrání či topení. U energetických průkazů tedy nejde o zcela nové, byrokratické požadavky, ale spíše o další krok na téže cestě směřující ke kvalitním stavbám. Problémem jsou však úskalí, která celý proces udělování štítků komplikují. Dokud nebudou tyto potíže odstraněny, nebude moci podle mého názoru udělování probíhat v duchu původního záměru a naplno.

Specialista poskytne informace a upozorní na hrozby

Cíl, který politikové sledovali při zavedení energetických průkazů, je vcelku racionální a pochopitelný. Podobným způsobem postupuje vlastně celá Evropa. Spotřeba energie v budovách tvoří ve vyspělých zemích téměř čtvrtinu celkové spotřeby. Neobnovitelné zdroje energie se přitom nacházejí hlavně v politicky nestabilních zemích. Proto se Evropská unie dlouhodobě snaží snižovat svou energetickou závislost. A jednou z možností je právě omezení spotřeby prostřednictvím snížení energetické náročnosti budov.