Zakonzervovaná Evropská unie

Britové rozhodnou v referendu o svém setrvání v organizaci, která už nějaký čas zjevně neplní funkci, jež jí má být vlastní. Ať je to jak je to, EU se značně odklání od svého pravého poslání. O nějaké federaci evropských států si můžeme nechat jen zdát. Unie je dnes byrokratická direktivní instituce, která nemá ve stávající podobě nárok na budoucnost. Pokud ovšem nezmění svojí politiku a náhled na potřeby evropských států. Evropská unie se dle mého názoru až příliš rozšiřuje. To nemůže nikdy dělat dobrotu. Každý z členů má svojí mentalitu a potřeby neslučitelné s direktivními nařízeními z Bruselu. Britové na základě referenda o vystoupení z EU buď zůstanou, nebo nezůstanou jejími členy. Ovšem už to, že uvažují o vystoupení na základě všelidového hlasování, svědčí o tom, že tu není něco košer. Jedná se o dlouholetého stabilního unijního člena. Jestli si na něco poslanci Evropského parlamentu zvykli, pak je to výška jejich platů a výhod, které nemají z posláním a smyslem unie nic společného. Kde jsou potřeby členských států a jejich názory na směřování EU? Nikdo se jich na nic neptá a ptát nebude.

Hovoříme o doporučeních ohledně všeho, ale spíše jde o rozkazování, co který členský stát má dělat a co ne. Česká republika se stala členem EU v roce 2004 a od té doby uplynula hezká řádka let. Rovněž Češi vstoupili do EU na základě referenda. Od té doby už uplynula hezká řádka let, proto je na místě se ptát, zda nenastala doba, kdy bychom si mělo toto referendum znovu zopakovat. Úvahy nad tím, že nemůžeme bez unie existovat, jsou podle mého názoru scestné. Vždy přeci záleží na tom, do jaké míry dokážeme jako stát komunikovat s ostatními, bez ohledu na to, zda jsme součástí EU, nebo ne. Pokud jde o to, že bychom v případě vystoupení přestali být průmyslovou montovnou západu a levnou pracovní silou s podprůměrnými platy, pak je dozajisté lepší zůstat součástí byrokratického bruselského molochu.