Popisuje v něm a analyzuje klopotnou cestu sestavování koaliční vlády Andreje Babiše. Popravdě se jí nelíbí příliš dlouhá doba jejího sestavování, děravost jejího složení, nesnadná identifikace politické orientace ministrů a hlavně "jaké důsledky pro náš politický systém mělo ono dlouhé a podivné sestavování vlády".

Ty důsledky vidí v proměně vztahů politické strany -prezident - premiér - vláda. Zejména jí vadí prezidentovo rozhodnutí, že jmenovat premiérem bude jedině předsedu nejsilnější politické strany, tj. Andreje Babiše. Tím podle ní zužoval předem prostor pro hledání alternativních cest.

První námitka při zpětném pohledu na tuto potenciální možnost spočívá v konstatování, jestli taková možnost při dané politické situaci prakticky vůbec existovala, když se politické strany tzv. demokratického bloku neústupně postavily proti ANO, SPD a KSČM a v tomto postoji setrvaly a setrvávají stále. I když samy vládu schopny sestavit nebyly.