Antonín Ticháček: Bez odstranění vládní korporativní fašizace demokracie a práva „proflákne" další miliardy i ta dnešní, koaliční vláda

Tento stav zapříčinily v průběhu 25 let vlády pravicového politického liberalizmu a manažerské anarchie při souběžném úpadku českého agrárního, potravinářského a rurálního sektoru. Ten byl a je doprovázen ztrátou jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti, vládami nepřiznávaným kolapsem životně významného sektoru. Tuto ostudnou etapa by po doporučení Komise EU mělo a mohlo odstranit plnění bruselského zadání RIS 3 (Research and Innovation Strategy for Smart Specialization), schváleného vládou 8. 12. 2014. Pro agrární sektor by rozhodně šlo o účinnější strategický čin, než bezkoncepčně udělená podpora MZe do „Nákazového fondu a na welfare zvířat“. hovatelům prasat a dojnic ve výši l, l miliardy korun (tisková zpráva 2. 7. 2015).

Zatím je však RIS3 na úrovni vládního placeba, i když ji vláda po právu klasifikuje jako "národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligenční specializaci České republiky“. Její přípravou bylo na základě usnesení vlády č. 809 z roku 2013 pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že jde o vládní prioritu“ (info MŠMT 2014). Má snad pověření MŠMT svoje kořeny jen v pochybnostech a v a nedůvěru v akčnost MZe, MMR a jimi řízených institucí, nebo snad jde i o závažnější důvody? Jedním z nich by mohl kromě jiného být v (ne) plnění ediktu vládní „Strategie pro růst , České zemědělství a potravinářství v rámci SZP EU po roce 2013“ zpracované a vydané erudovaným týmem odborníků 12. 12. 2012.

Pokud by totiž tento dokument byl odpovědně plněn, pak by již více než dva roky měl platit druhý pilíř SZP- program rozvoje venkova odst. 16 požadující naprosto předmětně „ústup od podnikání v poradenství k poradenství v podnikání“ a metodika hodnocení formou SWOT ( strenghts, weaknesses, opportunities, threats) etc. Kdeže však ty loňské a předloňské sněhy jsou ….

Vypjatě individualisticky zpolitizovaná rozhodovací autorita českých ministrů zemědělství umocňovala krizi českého agrárního a potravinářského sektoru i venkova po celé čtvrtstoletí

Je proto zcela na místě projevit zájem o to, komu a jak agrárnímu sektoru posloužilo 2,6 miliardy na „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2020“, který byl schválen vládou 19. 1. 2011 jako „nový program zemědělského aplikovaného výzkumu, od kterého se očekávala podpora komplexního řešení a spolupráce mezi výzkumnými a uživatelskými subjekty, ale také co nejrychlejší předání výsledků uživatelům a do vzdělávacího procesu“ (Agroweb, 27. 1. 2011).

Jak je potom možné, že došlo na pohoršenou interpelaci poslanců Novotného a Babáka nad situací, že „stát přichází podle sdělení ministra Kalouska o miliardy v důsledku odpouštění až 95% pochybení v souvislosti s dotacemi“ etc. Kauza přitom skončila pouze podáním trestního oznámení na neznámého pachatele a následnou „bílou mlhou“ ( 20. 6. 2011, 13:40).

Jak mohl stát, resp. MZe dle sdělení NKÚ vyhodit 178 milionů korun za kampaň „Ryba domácí“, přitom porušit rozpočtovou kázeň za 1,8 milionu kdy například jeden telefonát na krizovou linku vyšel na 9 tisíc, přitom však celé čtyři roky bagatelizovat konstruktivní racionalizační nabídky odborné veřejnosti na resystemizaci komplexního odborného provozního poradenství formou managementu zdola? ( 2. 6. 2014 10:23 ).

Co si myslet o sdělení předsedy koaliční vlády, že "v rámci šetření, ale i rozdávání byli nalezeni kostlivci a nehospodárnosti za dvě miliardy, ale také přiznány odměny úředníkům, kterým kabinet vyplatil 155 milionů Kč za šest měsíců". (Právo, 12. 7. 2014, „Ministři ČSSD našli kostlivce za dvě miliardy, vyplatili milióny").

Co si myslet o závažných pochybeních zjištěných Nejvyšším kontrolním úřadem, který v rámci systémových kontrol zjišťoval nejednoznačnosti a nejasnosti v použití pravidel pro účetnictví. U Mze byly v tiskové zprávě ze dne 22. 4. 2013 vyčísleny v celkové výši přes 62 miliard korun. I v účetní závěrce kontroloři zjistili nesprávnosti v celkové výši 14,3 milionu korun, NKÚ se ke spolehlivosti údajů účetní závěrky Ministerstva zemědělství za rok 2013 nevyjádřilo. Zastupitelské útvary včetně obou komor PSP ČR svoje poslanecké poslání přes jejich možnosti outsourcingu z auditních zpráv a z nabízeného managementu zdola, nabídky na pracovní setkání s reformně orientovanou odbornou veřejností protiprávně, opakovaně a důsledně, bagatelizovaly.

Co si rovněž myslet o permanentním informativním přívalu nepříznivých zpráv z kontrolních institucí v oboru food security, o produkčních a zpracovatelských pochybeních sektoru, a to přes privátními institucemi poskytované „odborné poradenství“, přes hrozby milionovými postihy a přes varovná slova renomovaných autorů Strategie růstu o potřebě skončit s podnikáním v poradenství, provozovaného místo chybějícího poradenství v podnikání ? Vše celých dvacet pět let probíhalo za asistence zaneprázdněných zastupitelských institucí nejen bez ohledu na vydaná a závazná vládní usnesení, ale i na veřejné zájmy nejvyšší, dané Ústavou ČR . Možné a veřejností očekávané trestně právní postihy prokázaných malverzací a kriminogenního jednání stát nerealizoval.

Neopomenutelně čerstvá miliarda do „Nákazového fondu a na welfare zvířat““ mající kašírovat úpadkový stav českého chovatelství v důsledku akceptované antiprodukční dotační politiky EU, plně dokládá serii nepromyšlených rozhodovacích pochybení. Naši politici, vládní i nevládní činitelé nám tak již po celých 25 let svými „státnickými počiny“ úspěšně prezentují především svoje profesionalizované mistrovství v etatizaci ztrát a privatizaci zisků státu, to místo odpovědného plnění předvolebních slibů a vládních rozhodnutí. Opomíjejí nejen poznatky vnitřních i vnějších auditů, ale nečiní ani kompetentní závěry z cost benefit analýz, bagatelizují možnosti outsourcingu z nabízeného managementu zdola, neřídí se ani nákladně získávanými závěry zahraničních auditorských firem a věcnými poznatky a požadavky kontrolních misí z Bruselu.

Co si myslet také o miliardových a milionových dotačních titulech na „bádání pro bádání“ ( investigatio ex post facto), na příklad o „pitelnosti piva“ etc., včetně dalších nepublikovaných, ale štědře dotovaných „vědecko výzkumných působností“ představujících prioritně existenční bydla. Stejného ražení byly státní podpory různých naivních soukromých podnikatelských záměrů, předem odsouzených k nezdaru. Zůstávaly po nich jen četné nedobytné a „promíjené“ státní pohledávky.

Do větru odezněla diplomaticky volená, leč varovná slova ředitele britské poradenské firmy Technopolis o tom, že „peníze na bádání vláda rozdává příliš mechanicky“ i slova náměstka ministra školství, že „ vědu řídíme špatně a ještě hůře ji financujeme“, to vše při 26 miliardách jimiž Rada pro výzkum, vývoj a inovaci(RVVI) dle Lidových novin 30.4.2011, disponuje.

Veřejné peníze potřebují nejen z uvedených důvodů důsledný, nezávislý a účinný veřejný dohled, a také morální a hmotnou responzibilitu těch, kteří jimi disponují, především státních vládních a zastupitelských činitelů.

Odstrašujícím faktorem pro „nenechavé a zapomnětlivé“ by mohlo a mělo být i vědomí očekávání účinných trestně právních postihů v případech zpronevěry či protiprávních nezákonných machinací s majetkem a prostředky státu. Kromě uveřejněných exemplárních případů kriminogenních manipulací manažerů státních rezerv s obilím, nebo se zásobami nafty skladované v Německu etc., kdy šly škody do stovek milionů, se NKÚ dobral dalších poznatků, včetně toho, že Státní hmotné rezervy řízené vládou daly podle zprávy v Aktuálně.cz v minulých letech soukromým firmám řadu možností opakovaně vydělat na úkor státu. Některé dohody platí i nadále.

Fetišizaci „pravdy trhu a lásky k penězům“ demonstrovaná řadou objevených afér, nejvýrazněji tou metanolovou, se smrtícím dopadem pro více než 50 lidí, doložila fatální důsledky profesionálně organizované, degenerativně působící neodpovědnosti kompetentních vládních i nevládních činitelů. Jinak by ředitel zemědělského podniku nemohl v osobní korespondenci již dne 8. 7. 2011 trpce konstatovat, že „nevěřil byste, co se dá na úrovni centrálních orgánů a návazně i na Mze a MŽP vymyslet za koniny, bez ohledu na ekonomické dopady. Vždy se odvolají na evropské předpisy a když se dožadujeme srovnatelných řešení, tak se dovíme, že např. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) si to představuje po svém a co je v Rakousku ho v podstatě nezajímá. Pan ministr dává pěkná tisková prohlášení a i osobně něco povídá, a aparát si dělá po svém“. Sic.

Proč se MZe ČR trapně uchyluje k propagaci farmářských trhů feudálního ražení, či k nákladným reklamním tupostem typu „z lásky k Česku“, když nám chybí především morální a mravní, ale samozřejmě i hmotná responzibilita dobře honorovaných vládních i jimi řízených nevládních činitelů za stav agrárního sektoru. Státní management odborného poradenství nepracoval a nepracuje v ČR smysluplně již celé čtvrtstoletí. Nepracuje v potřebných dimenzích, na principu vědomostní společnosti, chybí mu žádoucí provázanost praktikujících zemědělců s vědou, výzkumem, edukací, s občanskou veřejností, se zájmy public goods.

Poradenství a další smluvní činnosti státu často slouží spíše jako forma PPP (Plunder Program of Politicians) než jako účinná vládní strategie.

Za co jiného než za PPP lze mít jednání kompetentních činitelů Mze dané „Zápisem z pracovního jednání Národní rady pro poradenství a vzdělávání pro zemědělství a rozvoj venkova“ ( odbor 17010, 29. 11. 2011) , jímž bylo s totalitní nemravností prosazeno a potvrzeno pokračování zcestného „odborného poradenství“ v gesci KIS (Krajská informační střediska ) AK ČR, NAZV, VaVaI etc.

Po razantním odmítnutí koncepce „Komplexního odborného provozního poradenství na základě analýzy rizik a na principu prevence“ navrhované ve shodě s Farm Advisory Systemem (FAS) a platícím od prosince 2009, nemůže být a nebude náš agrární sektor účinně revitalizován.

V ČR již dvacet pět let vítězí mravní bída a chtivost mocných nad demokracií, nad svobodou vzepřít se mocenskému diktátu. Jeho důsledkem byl a stále zůstává stále hlubší úpadek státu.

Antonín Ticháček, mluvčí multidisciplinární skupiny odborníků