Tento stav zapříčinily v průběhu 25 let vlády pravicového politického liberalizmu a manažerské anarchie při souběžném úpadku českého agrárního, potravinářského a rurálního sektoru. Ten byl a je doprovázen ztrátou jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti, vládami nepřiznávaným kolapsem životně významného sektoru. Tuto ostudnou etapa by po doporučení Komise EU mělo a mohlo odstranit plnění bruselského zadání RIS 3 (Research and Innovation Strategy for Smart Specialization), schváleného vládou 8. 12. 2014. Pro agrární sektor by rozhodně šlo o účinnější strategický čin, než bezkoncepčně udělená podpora MZe do „Nákazového fondu a na welfare zvířat“. hovatelům prasat a dojnic ve výši l, l miliardy korun (tisková zpráva 2. 7. 2015).

Zatím je však RIS3 na úrovni vládního placeba, i když ji vláda po právu klasifikuje jako "národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligenční specializaci České republiky“. Její přípravou bylo na základě usnesení vlády č. 809 z roku 2013 pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že jde o vládní prioritu“ (info MŠMT 2014). Má snad pověření MŠMT svoje kořeny jen v pochybnostech a v a nedůvěru v akčnost MZe, MMR a jimi řízených institucí, nebo snad jde i o závažnější důvody? Jedním z nich by mohl kromě jiného být v (ne) plnění ediktu vládní „Strategie pro růst , České zemědělství a potravinářství v rámci SZP EU po roce 2013“ zpracované a vydané erudovaným týmem odborníků 12. 12. 2012.

Pokud by totiž tento dokument byl odpovědně plněn, pak by již více než dva roky měl platit druhý pilíř SZP- program rozvoje venkova odst. 16 požadující naprosto předmětně „ústup od podnikání v poradenství k poradenství v podnikání“ a metodika hodnocení formou SWOT ( strenghts, weaknesses, opportunities, threats) etc. Kdeže však ty loňské a předloňské sněhy jsou ….

Vypjatě individualisticky zpolitizovaná rozhodovací autorita českých ministrů zemědělství umocňovala krizi českého agrárního a potravinářského sektoru i venkova po celé čtvrtstoletí

Je proto zcela na místě projevit zájem o to, komu a jak agrárnímu sektoru posloužilo 2,6 miliardy na „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2020“, který byl schválen vládou 19. 1. 2011 jako „nový program zemědělského aplikovaného výzkumu, od kterého se očekávala podpora komplexního řešení a spolupráce mezi výzkumnými a uživatelskými subjekty, ale také co nejrychlejší předání výsledků uživatelům a do vzdělávacího procesu“ (Agroweb, 27. 1. 2011).