Nefunkční český stát, nezabezpečující účinně potravinové právo občanů, food security, neplnil vládní Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU ( No 1277,12.12.2004). Naopak nastolil korupci praktikujících zemědělců přímými dotačními tituly až k jejich nečinnosti, nastoupila likvidace potravinářských závodů, marketingové podvádění občanské veřejnosti. Zdravý selský rozum podlehl sobecké malverzaci, mocenskému utilitarizmu politických a kmotrovských oligarchů, bezostyšně a beztrestně keťasících s národním majetkem, s majetkem státu. Občané se nechali vystavit občanskou bdělost uspávajícímu, ale o to zhoubnějšímu konzumerizmu s nedozírnými zdravotními škodami mezigeneračního charakteru. Zapomnělo se, že skutečný blahobyt sociálně citlivé společnosti , její ekonomika, konkurenceschopnost a strategie měla a má má být indikátorem kvality jejího života. Pokud je tato kvalita politiky, vládami i nadnárodními institucemi zkreslena, je třeba ji korigovat managementem zdola v duchu zásad deliberativní demokracie. Totéž platí i pro váhání mezi neviditelnou rukou trhu a mezi strategickou koncepcí růstu, mezi strategii marketingu a strategií managementu. Pokud nemá pokračovat podváděni občanů nefunkčními působnostmi zpolitizovaného státu, jeho zákonodárných, výkonných i soudních aktivit, je revitalizace funkčních koncepčních ale také zpětných vazeb v ose stát -věda - provozní praxe - občan - environmentální a rurální život naprosto nevyhnutelná.

Agrární a potravinový sektor v naší zemi po celých dvacet let postrádal věcnou strategii a koncepci státní i regionální, probíhal permanentní úpadek českého agrárního a potravinového sektoru, dříve relativně uspokojivě funkční food security. Středoevropská civilizovaná země se nakonec dočkala tiskové zprávy o udělení almužny pro chudé v ČR, kdy „zasáhne Evropský parlament tak, že celkem 20,7 milionu eur půjde na potravinovou pomoc České republice“. Praxe české, profesionálně organizované nezodpovědnosti politických, vládních i nevládních konglomerátů svůj nezájem na záchově a rozvoji společenských hodnot potvrdila nejen probíhající demokraturou kleptokracie, ale i ignorancí občanských iniciativ usilujících o salus rei publicae.

Scházejí reakce a odpovědi na věcné poukazy a výhrady odborné i laické veřejnosti k řízení našeho státu, posledně i na tristní poznatky NKÚ, kontrolujícího provádění „cost benefit analýz“ v působnostech i nákladech státu, jsou projevem pokračující demoralizace v naší zemi. . Také odezvy na věcná petiční podání zastupitelským orgánům, na tisková sdělení politologů, sociologů i ekonomů jsou obvykle jen ve formě mrazivě mocenského ignorantství,odmítání, či mlčení. Ostatně pokusy o management zdola byly a jsou u nás ignorovány již celých dvacet let, kdy mohly a měly objektivizovat, „zda škrtat, či ne, zda restrukturalizovat či ne, zda být či nebýt za ministra, či za občana idiota“ ( DNES, 22.8.2009, ing Janota: Nechci být za ministra idiota), či je, či není dle Kalouska naše cesta opravdu, ale opravdu, „cestou do pekel“. Skoncování s politikou „tupého , či ostrého škrtání by však vyžadovalo restrukturalizaci celé státní správy, „musely by se zrušit některé instituce , výzkumné ústavy, podřízené organizace“, jak anticipačně pravil nebohý ministr Janota, ale i tumorozně hypertrofický, v efektivitě nekontrolovaný byrokratický aparát státu. Muselo by se radikálně skončit také s praxí samoúčelného,parazitického bádání pro bádání (investigatio ex post factum). Exemplárním příkladem byl výzkum „pitelnosti piva“ v naší pivovarnicky vyspělé, pivo exportující zemí s více než dvojnásobnou spotřebou piva na hlavu než v okolních zemích (159,3l), za více než 13 milionů Kč. Mnohé schválené projekty v NAZV také často postrádají pro agrární a potravinovou praxi nevyhnutelně potřebné znaky racionálních a účinných společenských služeb. Formou symbiózy s hypertrofovanými vládními institucemi jsou tak začasté úspěšně prosazovány zištné záměry podnikatelského charakteru , a to řadou obratně provozovaných ústavů, institucí i ministerských aktivit typu Komplexního Udržitelného Systému (KUS), který má v letech 2012-2018 čerpat ze státního rozpočtu 2,6 miliardy Kč. Místo skutečného zeštíhlení státní správy a snížení výdajů ministerstev tak různé další nemorálnosti úspěšně realizovaných malverzací či podvodných jednání, při nečinnostech či neúčinnostech kontrolních, trestních a soudních institucí státní správy, dál nerušeně pokračují. Ministerstvo zemědělství nezajistilo transparentní soutěže o dotace na zemědělský výzkum, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontroly dotovaných projektů z let 2010 až 2012. Podle kontrolorů také nelze vždy prokázat využitelnost výsledků výzkumu v praxi. Kontroloři NKÚ prověřili účelové dotace na aplikovaný zemědělský výzkum, na které ministerstvo zemědělství v letech 2010 až 2012 vynaložilo 1,2 miliardy korun. Mimo jiné prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají podle NKÚ jejich autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky projektu pak v praxi využijí. Nedělo se tak. Programové prohlášení vlády B. Sobotky sice bude deklarativně usilovat o „zvýšení soběstačnosti, konkurenceschopnosti, ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin, při vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny“, zatím však nebyly učiněny základní nápravné kroky. Jménem multidisciplinární skupiny zemědělských odborníků navrhujeme, aby byly vzaty v úvahu naše návrhy na nápravná opatření, která byla dne 19.3.2017 projednána s reprezentativními činiteli MZe a MŠMT v Praze: