Antonín Ticháček: Stát si vytváří občana - Civitas sibi faciat civem | ParlamentniListy.cz

Diplomaticky to popis stavu věcí veřejných v ČR. Neopomněli zdůraznit, že se v Česku díky přílivu evropských miliard vytvořily desetitisíce pracovních míst. Těžko říci, proč tedy europoslankyně Ingeborg Grässleová na tuto hru nepřistoupila a řekla něco jiného. Prohlásila, že Češi by neměli z evropských zdrojů dostat ani korunu a ještě by měli spoustu peněz vracet. Vymysleli takový způsob čerpání, který zřejmě záměrně vytváří prostor pro podvody s evropskými penězi. Dosud se prý nevysvětlilo, jak bylo možné, že se vytvořil takový systém, který v několika stupních nad sebou kryl podvody, ke kterým docházelo v nižších úrovních. Češi neumějí s penězi zacházet, chovají se jako v Řecku, nedá se jim věřit, když něco slíbí, a podvody kryjí dodnes. Taková kritika byla českými úředníky přijata více než s rozpaky, sváděli vinu na sebe navzájem, aniž by se zabývali svou morální a hmotnou responzibilitou. Správné pojmenování reality resp. informací o ní se veřejnosti nedostalo. Stále existuje dost politiků, kteří jsou ochotni veřejně vystupovat bez šatů a přitom se sebevědomě tvářit, že jsou vlastně oblečení, protože jsou to jejich prebendy, jejich peníze, které “ mají na mysli až první v řadě”.

Přesto se , stejně jako v roce 2009, našla i dnes mezi státními činiteli bílá vrána, jako v roce 2009 ministr Janota, který v rozhovoru pro deník DNES napsal, že “nechce být za ministra idiota”. V korespondenci s ním jsem reagoval názorem, že “ani my občané nechceme být za občany idioty”, a to s vědomím, že všechny vlády, ať LIB či LAB, se opakovaně zapřísahaly snižováním správního aparátu, aby ten po každých volbách zákonitě zbytněl. Tehdy ,dnes již nebohý ministr chtěl opustiti zprofanovaný státní aparát a chtěl přejít do privátních služeb. Nestihl to. Posledně však náměstek ministra školství pro evropské fondy Michal Zaorálek (ODS) rezignovat stihl. Řekl, že je unavený a nemá motivaci v práci pokračovat. Jistě totiž ví, že Operační program výzkum a vývoj pro inovace je v katastrofálním stavu, že hrozí i další ztráty. Kromě výše zmíněného programu totiž MŠMT spravuje také program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V obou programech jsou desítky miliard korun. Z programu pro konkurenceschopnost ministerstvu hrozí nedočerpání až 1,9 miliardy korun, z programu na výzkum dokonce 7,5miliardy. Všechny vládní úřady se proto snaží vypisovat nové výzvy a peníze co nejrychleji utratit, i kdyby to bylo, jako na Mze ČR, na „výzkum pitelnosti piva za 13.071 tis. Kč, takto účelové dotace“. Vysoké školy, ale i vědecké ústavy však mají v úmyslu v souvislosti s rozdělováním dotací z EU podat na ministerstvo školství žalobu kvůli „úřední šikaně". Nelíbí se jim přístup ministerstva při čerpání peněz z evropských dotací, kvůli němuž prý přicházejí o velké finanční částky. Frustrovaný státní úředník, přeživší ve své tříleté působnost čtyři ministry, stejně jako jiný, nevládní činitel, pyšnící se svým dotačním lobysmem a přeživšim za devět let osm ministrů, však nakonec přece jenom „nenašli motivaci pro pokračování ve své působnosti“. Neustálé hledání řešení v podmínkách protichůdné legislativy a odporujících si pravidel pro implementaci evropských fondů je frustrující nejen pro poskytovatele dotací, ale také pro jejich spravovatele a příjemce. Navyklé autonomní, formou auditů či cost benefit analýz nekontrolované působnosti řady státních, vládních i nevládních institucí nakonec nabyly latentních forem parazitických působností dařilo se malverzaci, nepostihované kriminalitě. Politizace národního hospodářství, povětšině bez zpětných vazeb na život a problematiku občanů či provozní praxe, ignorovala strategické a koncepční potřeby země, vystačili jsme si s Klausovými privatizačními zlodějnami, jeho balíčky a neviditelnou rukou trhu. . Až pod tlakem EU byly v minulém roce zpracovány zásady Strategie pro růst -české zemědělství a potravinářství po roce 2013 (12.12.2012), jejíž odpovědně zpracované strategické rozvojové cíle plně dokládají dosavadní jízdu našich vlád „na mrtvém koni“ a jejich trpělivé ukládání kostlivců do skříní.

Reálně je nutno připustit, že České republice nebudou proplaceny z fondů Evropské unie částky peněz v řádech desítek miliard korun v rámci již skončené, ale účetně nedořešené finanční perspektivy let 2007 – 2013. Zatím tak mluví evropští poslanci, za pár týdnů to může říci Evropská komise.

Fiskálně dobře orientovaný expremiér upozornil již před dvěma a půl roky na možnost, že z celkovém objemu cca 800 mld. Kč (30,6 mld. eur) evropské finanční perspektivy ČR let 2007–2013, nebude cca 150 – 200 mld. Kč dočerpáno. Navrhoval tehdy ve sněmovně, aby vláda zahájila krizový management čerpání evropských peněz. Nestalo se tak. Tehdejší, ale i ta dnešní vláda klouzavě bagatelizovaly vážný signál, který opakovaně přicházel z Bruselu od delegací poslanců Evropského parlamentu. Pokud tito poslanci naznačovali, že kromě zjevných zlodějin, tedy jasného zneužití evropských peněz, které nám Brusel pochopitelně neproplatí, byly čerpány významné částky peněz, řekněme, lehkovážně a tedy zbytečně, může to být velmi vážné pro státní pokladnu. Takové projekty proplatí český stát ze svého rozpočtu.

Také generální tajemník OECD A. Gurria je toho názoru, že Česká republika musí změnit svůj ekonomický model, aby si zajistila dlouhodobý růst. V ČT řekl, že průmysl musí více podporovat inovace a vláda pak zajistit, aby absolventi odcházeli ze škol lépe připravení na praxi. Česká republika na tom v posledních letech nebyla podle Gurríy zrovna dobře. "Letos čekáme, že se to obrátí - růst bude ale jen mírný a o něco lepší to bude příští rok. Nemůžete dělat zázraky - ale jsou věci, které udělat můžete. Musíte se soustředit na vzdělání, technologie, know-how. Neříkám, abyste překopali ekonomiku od výroby směrem ke službám. Ale je potřeba, abyste do zpracovatelského průmyslu přidali víc know-how a služeb. Tento model vám umožní udržet si konkurenceschopnost a vedoucí postavení. Musíte reformovat, reformovat, reformovat. A ne jednou a hotovo - jde o stav mysli, pořád je třeba přemýšlet - jsem opravdu jednička? Čím se můžu posunout kupředu?"

Dlouhodobá koncepce ústupu od hospodářské a potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti daného tržní globalizací a Společnou zemědělskou politikou EU nastolila za dvacetileté působností LIB LAB vlád praktické popření státní a vládní strategie v zajišťování bezpečnosti potravin, režimu deliberativní demokracie, daného prosazováním pravdy, práva a spravedlnosti formou managementu zdola. Nefunkční český stát, nezabezpečoval nejen hospodářskou prosperitu země, ale ani potravinové právo občanů, food security, neplnil vládní Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU ( No 1277,12.12.2004), jakož i řadu následných nařízení a rad Komise a Rady EU. Naopak nastolil korupci praktikujících zemědělců přímými dotačními tituly až k jejich nečinnosti, nastoupila likvidace potravinářských závodů, marketingové podvádění občanské veřejnosti opilých konzumerizmem. Zdravý český selský rozum podlehl sobecké dotační malverzaci, mocenskému utilitarizmu politických a kmotrovských oligarchů, bezostyšně a beztrestně keťasících s národním majetkem, s majetkem státu, s existenčními podmínkami i zdravím občanů. Agrární a potravinový sektor v naší zemi po celých dvacet let postrádal věcnou strategii a koncepci, jak státní, tak regionální, probíhal permanentní úpadek českého agrárního a potravinového sektoru, dříve relativně uspokojivě funkční potravinová bezpečnost (food security).

Středoevropská civilizovaná země se tak dočkala z Bruselu tiskové zprávy o udělení almužny pro chudé v ČR, kdy „ zasáhne Evropský parlament tak, že celkem 20,7 milionu eur půjde na potravinovou pomoc České republice“. Praxe české, profesionálně organizované nezodpovědnosti politických, vládních i nevládních konglomerátů svůj demonstrativně sobecký nezájem na záchově a rozvoji společenských hodnot byl potvrzován nejen demokraturou kleptokracie, ale i ignorancí občanských iniciativ usilujících o salus rei publicae. Věcné poukazy a výhrady odborné i laické veřejnosti k řízení našeho státu, posledně i na tristní poznatky NKÚ, kontrolujících „cost benefit analýzy“ v působnostech i nákladech státu, jsou projevem pokračující demoralizace a bezpráví v zemi, protože povětšině zůstavají bez účinné reflexe. Také odezvy na věcná petiční podání občanů zastupitelským orgánům, na tisková sdělení politiologů, sociologů i ekonomů jsou obvykle jen ve formě těžko uvěřitelných alibizmů či odmítavé ignorance a nečinnosti. Ta však pro skoncování s politikou „tupého , či ostrého škrtání nestačí. Potřebná je restrukturalizace celé státní správy, „musely by se zrušit některé instituce , výzkumné ústavy, podřízené organizace“, jak anticipačně pravil nebohý ministr Janota. Tentýž osud by měl potkat celý tumorozně hypertrofický, v efektivitě nekontrolovaný byrokratický aparát státu. Muselo by se radikálně skončit také s praxí samoúčelného,parazitického bádání pro bádání ( investigatio ex post factum).

Exemplárním příkladem byl výzkum „pitelnosti piva“ za více než 13 milionů Kč v naší pivovarnicky vyspělé, pivo exportující zemí, navíc s dvojnásobnou spotřebou piva na hlavu než v okolních zemích (159,3 x cca 80 l). Také mnohé schválené projekty v NAZV postrádají pro agrární a potravinovou praxi nevyhnutelně potřebné znaky racionálních a účinných společenských služeb. Formou symbiózy s hypertrofovanými vládními institucemi jsou tak začasté úspěšně prosazovány zištné záměry podnikatelského charakteru , a to řadou obratně provozovaných ústavů, institucí i ministerských aktivit, na příklad typu Komplexního Udržitelného Systému (KUS), který má v letech 2012-2018 čerpat ze státního rozpočtu 2,6 miliardy Kč.

Místo skutečného zeštíhlení státní správy a snížení výdajů ministerstev tak pokračují různé další nemorálnosti úspěšně realizovaných malverzací či podvodných jednání, při nečinnostech či neúčinnostech kontrolních, trestních a soudních institucí státní správy. Tak Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontroly dotovaných projektů z let 2010 až 2012 uvádí, že Ministerstvo zemědělství nezajistilo transparentní soutěže o dotace na zemědělský výzkum. Podle kontrolorů také nelze vždy prokázat využitelnost výsledků výzkumu v praxi. Kontroloři NKÚ prověřili také účelové dotace na aplikovaný zemědělský výzkum, na které ministerstvo zemědělství v letech 2010 až 2012 vynaložilo 1,2 miliardy korun. Mimo jiné prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají podle NKÚ jejich autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky projektu pak v praxi využijí. Nedělo se tak.

Programové prohlášení vlády B. Sobotky sice bude deklarativně usilovat o zabezpečení funkčního státu, o zvýšení soběstačnosti, konkurenceschopnosti, ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin, při vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny, zatím však nebyly učiněny ani základní nápravné kroky. České vlády si v duchu nemravné politické "opoziční smlouvy" dvou politiků počínaly a navykle počínají bez morální i hmotné odpovědnosti, začasté i ve prospěch latentní, či zjevné kriminality. Profesionálně organizovaná správní i hospodářská nezodpovědnost s mezigeneračními katastrofickými důsledky má již svoje nepopiratelné příznaky všeobecného kolapsu. Absence managementu zdola, přirozené součásti deliberativní demokracie, trvale potlačovaného kořistnickými VIP vládních i nevládních garnitur, vytrvale odmítajících jim nepohodlný "zákon o státní službě"již má neklamné znaky mezinárodního skandálu. Případy rozkrádání evropských peněz už také udělaly z českého úřednického šlendriánu mezinárodní problém. “Brusel nejenže pozastavil vyplácení části dotací, a desítky miliard už nikdy nedostaneme, ale k situaci v Česku se začali docela ostře vyjadřovat i příslušní činitelé EU" (Pehe,5.10.2012,10:29) . Ztotožňuji se právem občana ČR nejen s uvedeným stanoviskem publicisty Peheho, ale i s názorem místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr Romana Fialy,
vysloveným na konferenci advokátů v Seči slovy : " Neutěšený stav českého práva by mohl brzy vyústit v rezignaci na demokratický stát ". Uveřejnění tohoto tiskového apelu na státní správní orgány ve věci nápravy správy věcí veřejných považujte prosím za věcně doložitelný řadou dokumentační faktografie zpracované multidisciplinární skupinou zemědělských odborníků. Uvedená problematika byla projednána dne 19.3.2014 na MZe i na MŠMT, a to po tříletých, dosud bezvýsledných snahách o zjednání navrhovaných náprav u vládních i nevládních institucí.