„V sedmi z jedenadvaceti analyzovaných předmětů zakoupených v ČR se našly koncentrace, které lze považovat za vysoké, tedy více jak 50 ppm (5). Kromě dvou bromovaných zpomalovačů hoření, které jsou již zakázány mezinárodní Stockholmskou úmluvou, tedy oktaBDE a HBCD (6), se v hračkách hojně vyskytoval i dekaBDE(7), který snad bude zakázán na nadcházející schůzce úmluvy. I tak ale hrozí, že se všechny tyto látky budou vracet na trh. Mohou za to příliš benevolentní pravidla pro nakládání s elektroodpadem a s plasty obsahujícími tyto látky,“ říká Jitka Straková z Arniky, koordinátorka mezinárodního monitoringu.

„Každé patnácté dítě v České republice má tzv. ADHD syndrom, jednu z neurovývojových poruch. Jeho výskyt se za posledních deset let až čtyřnásobně zvýšil. Na vzniku ADHD nebo poruch učení se podílí mnoho různých faktorů včetně nadmíry toxických látek, se kterými by děti a těhotné ženy neměly přicházet do styku. Toto riziko s sebou nesou i některé bromované zpomalovače hořen. V hračkách, které by měly děti pomáhat rozvíjet se tak setkají s látkami, které jejich zdravý vývoj naopak poškozují,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky, vedoucí programu Toxické látky a odpady.

Nedávné studie přitom prokazují, že určité BFR jsou nebezpečnější, než se předpokládalo: jednak se podílejí na vzniku poruch chování, a jednak se mohou do lidského organismu oproti jiným perzistentním organickým látkám dostávat ve větší míře i kůží. Stačí, že se předmětů, které je obsahují, dotýkáme. BFR jsou navíc známé svým negativním účinkem na reprodukční i hormonální soustavu.

Velkou část vzorků tvořily známé „Rubikovy kostky“. Mezi zbožím z ČR se ale nejvyšší koncentrace toxických látek našly v hračce „prstový skateboard“ (mezi hračkami) a v černé čelence do vlasů (mezi zbožím pro dívky a ženy). Ve dvou Rubikových kostkách z černého plastu se našly jak PBDE, tak HBCD. Výsledky průzkumu ukazují, že ani český trh není výjimkou a dostávají se sem výrobky z recyklátů vyrobených z plastů získaných většinou z elektrošrotu vyvezeného do Číny či jiných rozvojových zemí. V rámci celého mezinárodního monitoringu byly nejvyšší hodnoty zjištěny v předmětech zakoupených v Nigérii a Argentině.