Důvod první, proč jde o škodlivou myšlenku, je obecně tržní: Zisky v různých odvětvích podnikání se v průběhu času mění a odrážejí tak vývoj poptávky. Vysoká poptávka v nějakém oboru ukazuje, že produkty v tomto odvětví poskytují lidem to, co potřebují a chtějí. Naopak pokles poptávky v nějakém odvětví naznačuje, že lidé jeho produkty potřebují méně a nejsou ochotni za ně platit vyšší ceny. Asi by nám přišlo divné, kdyby stát zvýšil daně na mobilní telefony, aby mohl dotacemi pomáhat výrobcům telefonních automatů. Modernizace, snadnost používání, možnost telefonovat a posílat zprávy kdekoliv a kdykoliv a k tomu fotoaparát, přehrávač hudby a videí, čtečka knížek, novin a časopisů, pohotové připojení k internetu, možnost placení a mnoho dalších funkcí rozhodly jasně ve prospěch mobilů. Každý jistě přijde na další podobné příklady, kdy by stát mohl vydělat na speciální sektorové dani a dotovat ztrátové obory. Bohužel to někdy i dělá. Například v ceně benzínu a nafty si všichni platíme neekologické, neefektivní a motory poškozující přidávání řepkového oleje do paliv. Pokud mají tedy banky zisk, ukazuje to, že lidé jejich služby potřebují.
Důvod druhý: úvěry jsou energií ekonomiky
Banky mají v moderní společnosti naprosto zásadní úlohu. Jsou víc, než jenom jedním z druhů podnikání. Starají se totiž o oběh prostředků tak, aby společnost mohla fungovat v podobě, v jaké ji známe. Pokud nějaký jednotlivec, skupina nebo třeba i firma přijde s nějakým nápadem, jak vyrábět cokoliv, po čem si myslí, že bude poptávka, stojí před velkým problémem. Hledá totiž, odkud sehnat peníze na potřebné prostory, stroje, materiál a platy lidí, kteří výrobu rozjedou. Každá výroba spolkne spoustu peněz dřív, než výrobky vůbec dorazí na trh a výroba se začne vyplácet. Bez úvěrů by nejen nevznikaly nové firmy, ale ani ty existující by nemohly růst a modernizovat se. Bez možnosti sjednat si hypotéku, leasing nebo spotřebitelský úvěr by lidé jenom těžko dosáhli na vlastní bydlení a první auto by si kupovali do důchodu. V případě, že by „odešla“ pračka, lednička nebo podobné spotřebiče, bychom se přesunuli na měsíc i déle o sto let nazpátek. Úvěry samozřejmě nevznikají z ničeho, banka nám půjčuje na základě našeho závazku úvěr v budoucnu splácet.
Důvod třetí: léta tučná vystřídají léta hladová
Pro pochopení tohoto důvodu je důležité pochopit, jak fungují úvěry. Jak už bylo vysvětleno výše, banky poskytují úvěry na základě slibu klienta, potvrzeného závaznou smlouvou, o tom, že bude úvěr splácet. Jak ovšem banky poznají, nakolik lze klientovi důvěřovat? Velmi zjednodušeně řečeno, banky klienty předběžně rozdělí do kategorií podle celé řady kritérií vybraných na základě statistické analýzy. Pro tyto kategorie pak sledují, kolik klientů se dostalo do platební neschopnosti v posledním období. Na základě těchto analýz pak banka stanovuje rizikovost půjček v rámci každé z těchto kategorií. Pokud ekonomika prosperuje, zažívají prosperitu i banky. Klienti svoje úvěry ve velké většině splácejí a to navíc za vyšší sazby spočítané za období předchozí krize. Naopak ovšem v době krize se stále více klientů dostává do problémů se splácením a navíc ti, co splácejí, splácejí za nízké sazby z doby prosperity. Je tedy naprosto zásadní, aby si banky vytvářely dostatečné rezervy. Protože pokud by se do problémů dostaly banky, postihne to celou ekonomiku. Pokud vláda zavede dodatečné zdanění bank, pak banky v dobách prosperity „pouze“ zdraží svoje produkty a tím se zpomalí růst celé ekonomiky. V době krize pak dodatečná daň může znamenat, že se banky stanou pro ekonomiku koulí na noze místo toho, aby fungovaly jako pevná kotva. Tak jako tak, zvýšení daní pro banky by celá ekonomika zaplatila hned několikanásobně. Dělo by se tak nejen vyššími cenami úvěrů a finančních služeb, ale i zpomalením růstu a zaostáváním za okolními ekonomikami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
