Vážení pánové!

Problematika tzv. církevních restitucí byla jedním z důležitých témat vašich volebních kampaní. Přestože byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání a o zmírnění některých křivd způsobených křesťanským církvím a židovské obci v době komunistické diktatury, a přestože byla jeho platnost potvrzena Ústavním soudem, stále jste vystupovali proti církvím, zejména římsko-katolické. Ladění vašich kampaní bylo silně populistické. Argumenty, které jste vznášeli, byly záměrně lživé, manipulativní a zavádějící. O věcnou diskuzi jste nikdy neměli opravdový zájem, ačkoli církve a židovská obec k ní byly stále připraveny. Vezmeme-li v úvahu např. pouze fakt, že finanční kompenzace za nevydaný majetek představuje asi 1,7 promile obvyklého státního rozpočtu, je zřejmé, že uplatnění zmíněného zákona nemůže ekonomiku České republiky nijak ohrozit. Navíc tyto prostředky budou vynaloženy ve prospěch kulturních a duchovních hodnot a ve prospěch potřebných. Podobně je tomu s majetkem, který má být vydán jeho bývalým vlastníkům. Je jisté, že zůstane v České republice a bude o něj postaráno jistě lépe než doposud.

Vrcholem vašeho tristního počínání jsou události v období samotných voleb. Tři dny před volbami, jak referovala média, se představitelé ČSSD a KSČM sešli v luxusní restauraci v Praze Dejvicích na „tajné schůzce“. Na otázku, o čem vedli jednání, pan předseda, stejně jako soudruh předseda odpověděli, že o církevních restitucích. A jen co se sečetly volební lístky, zavítali komunisté na poradu do Lidového domu. Když odcházeli, na otázku novinářů komunistický předák znovu odvětil, že přece o restitucích.