Plnou hubu demokracie, svobody, ale zvolíte-li vlastní odlišnou cestu, jde demokracie stranou. Posledním (nikoli ovšem jediným) příkladem je Maďarsko a jeho změna ústavy. Ta se v Bruselu nelíbí, a tak Evropská komise – nevolený orgán – podniká kroky k zvrácení této demokratické volby. Už jsme s uplatňováním vlastní suverenity také narazili, poprvé – tuším – když jsme propásli příležitost mlčet.

To je ta eurounijní demokracie v praxi. Je zcela v pořádku, hlasujete-li v souladu s bruselskou instrukcí, se zlou se potážete, projevíte-li mínění odlišné. V Evropské komisi vědí přece nejlépe, co je pro nás dobré.

Maďaři si ve volbách zvolili Fidesz. Už tím si vůči nevolené Evropské komisi dovolili dost! Maďaři dokonce volili Fidesz v takové většině, že tato strana získala ústavní většinu. Demokratická volba, žádný převrat či najmenovaná loutková skvadra, jasně vyjádřená vůle po zklamání s prounijními stranami.

Evropské komisi se ovšem nelíbí změny Ústavy. Politická lež o „jednotě v rozmanitosti“ dostává jasnější kontury – odsud posud. Rozmanitost ano, ale jen v daných mezích. Jen ta povolená. Socialismus s evropskou tváří.

Jsem upřímně zvědav na kroky, které hodlá Evropská komise uplatnit. V žádném případě nemohou vycházet z práva, a to ani onoho pružného unijního.
Drž se, Maďarsko!

Bohumil Šourek, občanské sdružení Monos