Rozhodnutí pana ministra stran mého odvolání z funkce generálního ředitele státního podniku Lesy ČR mě pochopitelně mrzí, nicméně jsem pragmatik a nezbývá, než jej respektovat. Pana ministra Milka jsem neměl příležitost blíže poznat. Na několika krátkých schůzkách jsem žel nedostal dostatečnou příležitost záležitosti řádně ozřejmit, vysvětlit příčiny problému a navrhnout řešení. Zpracované materiály a výzvy k řešení mimořádných situací zůstaly nenaplněny a je bezpochyby, že se mi nepodařilo rozptýlit jeho nedůvěru v mou osobu.

V tiskové zprávě Ministerstva zemědělství ČR je uveden důvod odvolání: „nezvládnuté řízení podniku Lesy České republiky, které vyústilo v kůrovcovou kalamitní situaci“. To nepovažuji za objektivní vysvětlení. Chřadnutí lesních porostů, zjednodušeně označováno za kůrovcovou kalamitu, lze v České republice zaznamenat s různou intenzitou od devadesátých let minulého století a s rostoucími klimatickými extrémy se pochopitelně zvětšuje. Problém se zdaleka netýká pouze majetků ve správě Lesů ČR, ale prakticky všech vlastníků hospodařících v obdobných podmínkách, a to nejen v České republice, ale i v sousedních zemích (viz. přiložený graf, jehož autorem je Výzkumný ústav lesnictví a myslivosti). Podnik přijal řadu organizačních a provozních opatření a dlouhodobě předkládal návrhy k řešení situace, které se ovšem nepodařilo prosadit. Obávám se, že bez širší spolupráce napříč resorty nebude v silách podniku, natož jednotlivce, byť v pozici generálního ředitele, s tímto stavem, který překračuje meze standardu, něco reálně udělat.

Toto stanovisko není motivováno uraženou ješitností či pocitem křivdy. Pevně věřím, že daný personální krok bude impulsem pro další změny, o kterých dlouhodobě a opakovaně hovoříme. Z množství požadovaných opatření zmíním pouze ta hlavní: