Nicméně tato jednání jsou mnohdy netransparentní a podle četných kritiků TTIP by její implementace poškodila hlavně obyčejné lidi, příkladně na trhu práce, v potravinářství, ekologii atd. a naopak posílila zejména americké korporace.
Jednání mezi USA a EU byla zahájena téměř před dvěma lety s cílem vytvořit největší obchodní zónu na světě, v níž by žilo více než 800 milionů lidí a jež by tvořila 46 procent světového HDP.
Letos 20. dubna se v New Yorku uskutečnilo deváté kolo rozhovorů, které zažehly masové protesty na obou stranách Atlantiku. Hovoříme asi o 600 protestních shromážděních, kdy náměstí a ulice New Yorku, San Francisca, Londýna, Mnichova, Bruselu, Vídně a dalších evropských měst zaplavili odpůrci chystané dohody, například v Barceloně protestovalo až 50 000 osob.
Největší demonstrace se konaly na dvou stovkách míst v Německu, tedy v největší evropské ekonomice, potažmo centru ekonomické aktivity EU, na nichž svou nevoli vůči TTIP vyjádřily desítky tisíc lidí.
Podle agentury Reuters jsou Němci v opozici proti TTIP kvůli stoupajícímu antiamerikanismu, jenž vyplývá z odhalení americké špionáže proti Německu, a taktéž kvůli obavám z digitální převahy společností, jako je třeba Google. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že 43 procent Němců věří, že prosazení TTIP poškodí jejich zemi, zatímco 26 procent si myslí opak.
Protesty se uskutečnily též v České republice, ačkoliv se počet demonstrujících pohyboval pouze v řádu několika stovek. Dlužno poznamenat, že se o TTIP a jejích možných dopadech u nás téměř nehovoří, ač se nás to bytostně týká, proto byla účast v porovnání s ostatními zeměmi slabá.
Přitom rizika vyplývající z možného prosazení dohody jsou dosti zjevná, a nadto máme její předobraz se všemi negativními konotacemi v podobě Severoatlantické zóny volného obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem.
Mexiko bylo totiž zavaleno dotovanými zemědělskými plodinami ze Států, což mělo za následek likvidaci tamních farmářských živností.
Zatímco velké korporace zvyšovaly zisk, o práci přišlo více než milion drobných mexických zemědělců. Postižena byla ale i spousta zaměstnanců v USA a Kanadě. Obdobné dohody se americká vláda snažila a stále snaží prosadit i v dalších latinskoamerických zemích.
Ekonomka Ilona Švihlíková poukazuje na fakt, že zastánci TTIP říkají, že implementací této dohody se odstraní bariéry mezi USA a EU, a to podnítí hospodářský růst.
Podle Švihlíkové jsou však tarifní bariéry mezi oběma bloky velmi malé a nehrají téměř žádnou roli. Spojené státy by hypoteticky mohly evropský trh zahltit zemědělskými produkty včetně geneticky upravených potravin, na čemž by vydělala kontroverzní společnost Monsanto.
Avšak za největší hrozbu diskutované dohody ekonomka považuje tzv. arbitrážní doložku, díky níž by korporace mohly žalovat jednotlivé státy kvůli ohrožení zisků, třeba v případě těžby v ekologicky cenných oblastech. To by vážně ohrozilo suverenitu jednotlivých zemí.
Na globální úrovni je třeba TTIP vnímat jako jakési dvojče Transpacifického partnerství (TPP), jehož prostřednictvím se USA snaží „zastavit“ vliv Číny, a to navázáním ekonomické spolupráce s východoasijskými státy.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
