Nicméně tato jednání jsou mnohdy netransparentní a podle četných kritiků TTIP by její implementace poškodila hlavně obyčejné lidi, příkladně na trhu práce, v potravinářství, ekologii atd. a naopak posílila zejména americké korporace.

Jednání mezi USA a EU byla zahájena téměř před dvěma lety s cílem vytvořit největší obchodní zónu na světě, v níž by žilo více než 800 milionů lidí a jež by tvořila 46 procent světového HDP.

Letos 20. dubna se v New Yorku uskutečnilo deváté kolo rozhovorů, které zažehly masové protesty na obou stranách Atlantiku. Hovoříme asi o 600 protestních shromážděních, kdy náměstí a ulice New Yorku, San Francisca, Londýna, Mnichova, Bruselu, Vídně a dalších evropských měst zaplavili odpůrci chystané dohody, například v Barceloně protestovalo až 50 000 osob.

Největší demonstrace se konaly na dvou stovkách míst v Německu, tedy v největší evropské ekonomice, potažmo centru ekonomické aktivity EU, na nichž svou nevoli vůči TTIP vyjádřily desítky tisíc lidí.

Podle agentury Reuters jsou Němci v opozici proti TTIP kvůli stoupajícímu antiamerikanismu, jenž vyplývá z odhalení americké špionáže proti Německu, a taktéž kvůli obavám z digitální převahy společností, jako je třeba Google. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že 43 procent Němců věří, že prosazení TTIP poškodí jejich zemi, zatímco 26 procent si myslí opak.