Lidé cítí normalizaci

Opakovaně jsem psal, že dnešní doba, zvláště pak Lenka Hochmannová Nečasova éra začíná silně připomínat novou normalizaci. Po explozi svobody v devadesátých letech se oklepali normalizátoři a řekli si, takhle tedy ne. Lidé si nemohou tak moc dělat co chtějí a stát tu není od toho, aby lidem pomáhal, ale od toho, aby lidem přikazoval a rovnal je do latě. Tak se znovu budoval nepříjemný, arogantní a represivní stát co v zájmu obecného blaha strká
nos do úplně všeho.

Ví vše

Pokud chce tak o vás dne ví úplně všechno. Neskonale více než jeho komunistický předchůdce. Nepotřebuje žádné ploty na hranicích a domovní důvěrníky co vás za záclonou sledují. Sleduje vás vaším mobilem, přes vaši platební kartu, prohlíží si váš počítač. Pokud někdo chce žít bez těchto skoro nezbytností, tak nemá šanci, pokud nechce být na okraji společnosti. Zákony vás nutí mít virtuální peníze v bankách, je otázka času, kdy zůstanou jen ty a běžné peníze úplně zmizí. Jiné zákony vás nutí mít datové schránky, jistě, zatím jen pro ty, kdo podnikají... Dokonale nás zpracovali, že žít bez mobilu není takřka myslitelné. Když ho nemáte u sebe, máte pocit, že vám schází minimálně půl hlavy. Zákony se dál zdokonalují, aby státní moloch měl co nejjednodušší vás prohlédnout od hlavy k patě v několika sekundách. Zákonů je tolik a jsou tak nesrozumitelné, že lze kohokoli obvinit z jejich porušení a zaměřit na něj "Sauronovo oko", tedy moderní operativní techniku co pomáhá a chrání. Otázkou je koho...

Jsme tam, odkud jsme vyšli

Komunistický režim minulosti byl nechutný profízlovaností a represí. Dnes jsem opět tam. Na odiv se staví represe. Zprávy plní obrázky zakuklenců rozrážejících dveře odporným daňovým únikářům, kteří podle mainstreamu mohou za to, že naše zem neprosperuje. V médiích takřka chybí kritický pohled na skutečnost, že represe žádnou nápravu ničeho nezajistí a nikdy nezajistila. Je to poslední možnost, když selžou jiné a mnohem plošnější a účinnější mechanismy.