Domnívám se, že takový malý útvar na analýzu veškerého informačního toku v celém veřejném prostoru nemůže stačit. Jsme malá země ve středu Evropy, o kterou se vždy mocnosti praly, perou se a prát budou. Na našem území tak bezpochyby střetávají příběhy a protipříběhy různých stran a různých zájmových skupin: ať už z Ruska, z USA, Německa nebo z Číny.  Věřím a chci věřit tomu, že tyto vlivy dokáží zdárně identifikovat a -  pokud jsou škodlivé - paralyzovat naše zpravodajské služby. Přijde mi, že v tomto ohledu je nový úřad poněkud nadbytečný a jako politický produkt vlastně těží z toho, že práce jeho konkurentů je ze zákona tajná.

Je rovněž zvláštní, že se v souvislosti se zřizováním centra tolik mluvilo o ruské propagandě. S ohledem na výše řečené to vypadá, jako by argumentace Ruskem byla opět příkladem dobré propagandy, neboť v očích občanů může dobře vytvářet představu o tom, co to propaganda je. O Rusku se v této souvislosti hovoří hodně: různě se objevují příběhy o ruském informačním vlivu v rámci konfliktu na Ukrajině, mluví se o šířícím se kultu prezidenta-cara Putina; v neposlední řadě je mediálním evergreenem údajný ruský vliv v nejbližším okolí prezidenta Miloše Zemana, jenž média poněkud úsměvně potvrzují tím, že prezidentův poradce Nejedlý má na telefonu právě Putinův portrét - posledním příkladem je článek amerického deníku New York Times, který citovaly Lidové noviny.