David Šťáhlavský: Ukrajinský rok ruského čerta

08.04.2015 19:03

Byla to přímá reakce, ani ne tak na živelné akce vyděšených rusky mluvících Ukrajinců, jak tvrdí dodnes Kreml, jako spíše bojovka podivných existencí, které využily ruské prostředky, jak ukojit své násilnické sklony.

David Šťáhlavský: Ukrajinský rok ruského čerta
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Obec Malinovka, kde žijí volyňští Češi

Bez ohledu na důvody a místo konání akcí. Také proto místa „odporu“, tedy okupace administrativních budov několika měst, v prvotní fázi působila spíše směšně, než věrohodně. Když se začalo ale střílet a padly první oběti, bylo jasné, že jde o vážné ohrožení revoluční moci v Kyjevě a jednoty Ukrajiny.

Na Východ se tehdy přesunula většina krymských dobrodruhů, kteří se už centrální ruské moci po kompletní anexi poloostrova nehodili, vlastně ji ohrožovali. 

„ATO“ měla být rychlou protiteroristickou operací, ve které kyjevští politici, včetně současného prezidenta Porošenka, slibovali konečnou fyzickou likvidaci aktérů místních vzpour. Ti, ale když pochopili, že nenajdou tak širokou podporu, jak čekali, ustoupili z Charkova i Oděsy a stmelili se na víceméně jednotném operačním prostoru Donbassu.

Ten má tu výhodu, že přes Luhanskou oblast sousedí s Ruskem volně prostupnou hranicí. Kromě toho Donbass je symbolem ukrajinské industrializace. Tím, že proruští separatisté zaťali do ukrajinské ekonomiky právě tady, podřízli sice větev sami sobě, ale jako v dominu, vyslali průmyslovou tsunami do celé Ukrajiny.

Ku příkladu elektrotechnický holding „Topaz“, Donětsk. Už vloni v srpnu ho vyrabovali příslušníci ruského „humanitárního“ konvoje, kteří s červeným křížem na kapotě bílých náklaďáků odsud odvezli unikátní techniku „dvojího“ určení. Když pak „Topaz“ zastavil výrobu, přišlo o práci dalších 17 dodavatelských závodů od Lvova po Charkov.

A výročí regulérní války na východě Ukrajiny provázejí další kvazi-evakuace. Podle zástupce velitele ATO Valetina Fědičeva se humanitární konvoje chystají na luhanskou výrobu válcovaných hřídelí a další elektrovýrobu v oblasti Charcyzska.

Připravuje Rusko tedy ústup? Těžko teď předjímat, ale faktem je, že původní cíl, zbuntovat celou východní Ukrajinu, tedy Novorossiji, se Moskvě nezdařil.

Pokud ale Kreml chtěl, a že Putin chtěl, pustit Ukrajině „žilou“ za její západní zálety, pak se mu to daří. Nic ovšem není zadarmo. V Ukrajině bojuje 36000 povstalců. O žold - až 2,000$ - se jich hlásí 14,000. Jeden den ukrajinské války přijde tak Rusko na žoldu, proviantu a munici, na 1,5 milionu $. Tedy za rok na více než ½ mld! Pronájem ruské techniky je zřejmě zdarma.

Samozřejmě výdaje jsou i na druhé straně. A pro Ukrajinu je stále těžší je obhájit, když prezident Porošenko ustoupil od deklarovaných cílů „ATO“. Devalvuje tím nejen astronomické výdaje, ale také oběti 6000 padlých a deklasuje národní hrdinství, jako celek.

Další potíž je, že mezi padlými jsou i stovky těch, kteří se stali oběťmi vlastních velitelů. Nepřipravených k válce a neschopných velet v poli. Podle gen. Aleksandra Skipaľskiho, který byl ve vedení Rady bezpečnosti, to není jen obklíčení vládních jednotek pod Debalcevem, ale celkový stav ukrajinské armády.

Po celá léta ji decimovali lidé, kteří jsou pořád na svých místech v armádě, v parlamentu i ve vládní administrativě, reklamuje realitu Skipaľski. Teprve až se podaří úplná očista státních struktur, pak bude Ukrajina s jistotou moci říct, že jde evropskou demokratickou cestou. Dokáže na ni ale vstoupit, když už i některé země Unie pošilhávají po ruské odbočce?  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Český rozhlas

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…