Podle starobylé tradice, poté, co jsem se stal kardinálem, byl mi v Římě „přidělen“ jeden z kostelů. Kardinálové jako rádci papeže totiž měli spravovat vždy některou z římských farností. Slavnost Ježíše Krista Krále jsem tedy strávil se svými římskými farníky. Kostel svatých Marcellina a Petra jsem symbolicky převzal a poznal se s místní komunitou.

Možná je dobré připomenout, že zmíněný svátek v církvi ustanovil papež Pius XI. v době, kdy po ukončení první světové války z dějin odešli císaři, carové i sultáni. Mocenské vakuum obsadily ideologie komunismu, fašismu a nacismu. Právě Pius XI. svými encyklikami varoval před těmito totalitami.

Ještě za jedno jsme papeži Piovi XI. vděčni: jeho nuncius Xaviero Ritter zůstává v Římě na protest proti mnichovskému diktátu a okupaci naší vlasti. To byl postoj, který nám na mezinárodním poli velmi pomohl, zatímco leckteré jiné mocnosti měly s postojem k mnichovskému diktátu a s jeho odmítnutím letité potíže.