Věřící řeckokatolické církve slovanského obřadu nalezli své útočiště v Praze již v době první republiky, kdy jim byl svěřen chrám sv. Klimenta v Praze. Přítomnost v novém hlavním městě Československé republiky, jejíž součástí se stala i Podkarpatská Rus, byl výmluvným svědectvím o tom, že církev žije různými obřady, ale sjednocuje ji nástupce sv. Petra. Vytvořila se tak obec věřících, která mohla svými pravidelnými bohoslužbami obohacovat liturgický život v Praze.