Domino Svetík: Evropská unie, nástroj totality a řízené globalizace. Cílem jsou snědí otroci s IQ 90. Ztráta suverenity, prosperity i bezpečnosti

08.02.2017 19:57 | Zprávy

Globalizace je objektivně postupující proces, do něhož jsme všichni vtaženi. Ležíme si na afrických plážích, posloucháme americkou hudbu a popíjíme italské víno... Ale pozor! Nepleťme si spontánní globalizační kulturní výměnu individuálních konzumentů s geopolitickou a ekonomickou globalizací, v jejímž čele jsou státy nebo korporace, převyšující mocí a vlivem většinu státních útvarů. To je řízený proces, na kterém se podílejí globální hráči, jejichž cílem je moc nad zbytkem světa a ovládnutí konkurentů - a jejich zdrojů.

Domino Svetík: Evropská unie, nástroj totality a řízené globalizace. Cílem jsou snědí otroci s IQ 90. Ztráta suverenity, prosperity i bezpečnosti
Foto: pixabay.com
Popisek: Otroctví - ilustrační foto

DOMINO SVETÍK vysvětluje skutečný obsah pojmů geopolitika a globalizace - a rozebírá důvody, proč se dnešní dobyvačné války maskují za humanitární pomoc.

Co je geopolitka?

Evropská unie, do níž stát "vyveze" svou suverenitu ve snaze dosáhnout bezpečnosti a prosperity, je jedním z nástrojů řízené globalizace. Pastí, do které může stát vejít, ale cestu ven už přežít nemusí. Nakonec hrozí, že stát nebude mít ani suverenitu, ani prosperitu - a ani bezpečnost. A nezůstane ani státem... Můžeme například Libyi, která před pár lety byla státem s jednou s nejvyšších životních úrovní v Africe, nazvat dnes státem?

Řízená globalizace začala mnohem, mnohem dříve, než Bismarck sjednotil Německo, skládající se z více než 35 států, království a knížectví, na zámku ve Versailles (ano, ve Francii) v roce 1871. Dynamiku řízené globalizaci dodávaly právě státy svým územním rozpínáním a vojenská síla byla často nejefektivnějším "motorem změn". Státy dobývaly a pohlcovaly slabší, a tak se vytvářely buď homogenní státní celky nebo impéria, které ovládají vazalské státy a čerpají jejich zdroje. Materiální i lidské.

Globalizaci však netlačí ani neřídí jeden subjekt, dokonce ani všechny subjekty podílející se na její procesech nemají zdaleka stejné cíle. Národní stát je však do jisté míry hrází i překážkou těchto procesů. Ve výsledku tak máme svět, ve kterém žádný stát není skutečně nezávislý. Samozřejmě tím není myšlena kooperace a spolupráce, která je pro každý stát potřebná. Myšleno je tím to, že každý stát je buď přímo podřízen jiným státům nebo korporacím, nebo jeho politická reprezentace, resp. její část, je agentem cizí moci. Logicky tak nepracuje pro rozvoj svého vlastního státu, ale pro zájmy a cíle této moci.

Někde je toho dosaženo vojenskou silou (Irák), někde mezinárodními smlouvami s právy korporací nadřízenými zákonům státu (CETA), někde členstvím ve federaci států (EU), někde obrannými (a útočnými) svazky (NATO), někde závazky k lidským právům cizinců (imigrace), někde koncentrací superelit a korporací řídících vnitřní a vnější politiku státu (USA) a někde kombinacemi několika výše zmíněných faktorů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

EU , názory , globalizace , Svetík

autor: PV

style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy

12:17 Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy

Předpokládám, že většina čtenářů ví, že BRICS je akronym pro označení uskupení původně čtyř zemí, Br…