Má válka na Ukrajině něco společného s První světovou válkou?

28. června 1914 Gavrilo Princip v Sarajevu zastřelil arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Tento Sarajevský atentát se stal záminkou pro válku mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, která během měsíce přerostla v celosvětový konflikt. První světová válka by pravděpodobně vypukla i bez Sarajevského atentátu. Jenže kdyby Ferdinand d'Este nebyl zastřelen, mohl by ovlivňovat další vývoj věcí a všechno, možná, mohlo být jinak.
Sám Gavrilo Princip skončil relativně „dobře“. Jelikož mu nebylo ještě 20 let, nemohl být popraven, takže dostal maximální možný trest – dvacet let tuhého žaláře. Zemřel 28. dubna 1918 ve vězení Terezín. Srbové ho dodnes oslavují jako hrdinu. Gavrilo Princip se tak stal symbolem vzniku 1. světové války a Nassim Nicholas Taleb by ho nazval „černou labutí“.

Američan Nassim Nicholas Taleb

Odpověď na druhou otázku z úvodu článku: Nassim Nicholas Taleb je americký ekonom, akademik, filozof, investiční poradce a obchodník libanonského původu. Předpověděl finanční krizi v roce 2008, je odpůrcem velkých bankovních domů a podle New York Times je autorem jedné z dvanácti nejvlivnějších poválečných knih o investování.

Jeho bestseller z roku 2007 „Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí“, v originále „The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable“ (Paseka, 2011, 478 stran) analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti. Mezi takové fenomény spadá např. teroristický útok z 11. září 2001, globální nástup internetu a facebooku a již zmiňovaná finanční krize 2008.

Za černou labuť Taleb považuje každou událost, která vykazuje tři charakteristické znaky. Zaprvé, leží mimo rámec toho, co se dosud dělo, a co je tedy představitelné. Zadruhé, černé labutě mají obrovský dopad. A zatřetí, jakmile se černá labuť přihodí a lidé si na ni a její následky zvyknou, jeví se zpětně jako absolutně samozřejmá a zcela předvídatelná. Což opět vede k nesprávnému pocitu, že rozumíme světu, a že nás už ničím nepřekvapí – než ale jednou…
Dle Taleba tvrzení že „všechny labutě jsou bílé“ neprokážeme tím, že budeme pozorovat milióntou bílou labuť, ale lehce je vyvrátíme tím, že uvidíme jednu černou. Černá labuť je v Talebově pojetí událost, která leží za hranicemi obvyklých očekávání a má mimořádný dopad. Lidská očekávání nutí pro ni nalézat dodatečná vysvětlení, což vytváří dojem, že ji bylo možné předvídat a objasnit.

Existují události, které nejdou předpovědět. Např. konec komunismu a přechod na tržní hospodářství před 25 lety byl ukázkovou černou labutí, díky níž desetitisíce lidí dosáhly na majetek, o kterém se jim nikdy ani nesnilo. Optimista bude tvrdit, že poctivě, pesimista všude uvidí tunely. Pravda bude jako vždy někde uprostřed. V každém případě to byl zásadní historický zlom, který se dotkl každého.